SLUNCE A PŘEDČASNY KONEC DRUŽICE TELSTAR 401

Nový jedenáctiletý cyklus č. 23 se projevuje jen slabou aktivitou skvrn a erupcí již tři roky, a to ve vyšších šířkách, zároveň dohasíná aktivita cyklu starého při slunečním rovníku. Kolem 10. ledna 1997 byly na disku dvě slabé aktivní oblasti beze skvrn, jedna z nich se prozrazovala komplikovanou magnetickou situací s X-emisí. Jak zaznamenala na snímcích sluneční observatoř SOHO, umístěná v prostoru daleko od Země, 6. ledna došlo k výronu koronární hmoty. 10. ledna zaznamenala tatáž sonda ve svém prostoru značné změny parametrů slunečního větru z rychlosti 350 km/s na 520 km/s, přechodně se zvýšila hustota toku protonů. Na oběžné dráze blíže Zemi zaznamenala poruchy také družice WIND. Po přechodu nárazové plazmové vlny byl prostor kolem Země zahalen magnetoplazmovým oblakem. Značně se měnila i vertikální složka magnetického pole, která dosáhla až 25 nT.

V 17 hod. 2 min. družice GOES-9 zaznamenala nebezpečně vysokou hladinu energetických elektronů uzavřených a urychlovaných v prostoru magnetoplazmového oblaku. Elektrostatické náboje a zkraty způsobily 11. ledna v 6 hod. 15 min. konec velké komunikační a televizní družice TELSTAR 401 (AT-T Comp.) umístěné na geostacionární dráze. Fungovala bez vady 4 roky, očekávalo se, že bude zajišťovat televizní síť a propojení počítačových sítí celkem 12 let. Ztráta se odhaduje na 712 milionů dolarů. Byl vyhlášen zvláštní vědecký program výzkumu této aktivity na Slunci i s efekty na Zemi. V historii kosmických programů lze obdobných případů zaznamenat již desítky. Některé jsou doprovázeny zhroucením dálkových vysokonapěťových sítí v oblastech kolem pólů, což je způsobeno zničením transformátorů a generátorů indukovanými kolísavými stejnosměrnými proudy. Jde o přepětí tisíců volt s proudy tisíců ampér. Je pochopitelné, že se klade stále větší důraz na prognózu těchto případů, těm pozemním lze někdy předejít, zničení obvodů na družicích zatím sotva.

Nejbližší příčinný jev je v tomto popsaném případě v prostoru kolem Země znám, spouštěcí jev na Slunci, přestože je Slunce ve dne v noci sledováno v nejrůznějších oborech spektra, zatím znám není. (Geomagn. Appl. Bull. 16, 1997)