Aktuální číslo:

2023/6

Téma měsíce:

Signál a šum

Obálka čísla

SLUNCE A PŘEDČASNY KONEC DRUŽICE TELSTAR 401

 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 236, 1997/4

Nový jedenáctiletý cyklus č. 23 se projevuje jen slabou aktivitou skvrn a erupcí již tři roky, a to ve vyšších šířkách, zároveň dohasíná aktivita cyklu starého při slunečním rovníku. Kolem 10. ledna 1997 byly na disku dvě slabé aktivní oblasti beze skvrn, jedna z nich se prozrazovala komplikovanou magnetickou situací s X-emisí. Jak zaznamenala na snímcích sluneční observatoř SOHO, umístěná v prostoru daleko od Země, 6. ledna došlo k výronu koronární hmoty. 10. ledna zaznamenala tatáž sonda ve svém prostoru značné změny parametrů slunečního větru z rychlosti 350 km/s na 520 km/s, přechodně se zvýšila hustota toku protonů. Na oběžné dráze blíže Zemi zaznamenala poruchy také družice WIND. Po přechodu nárazové plazmové vlny byl prostor kolem Země zahalen magnetoplazmovým oblakem. Značně se měnila i vertikální složka magnetického pole, která dosáhla až 25 nT.

V 17 hod. 2 min. družice GOES-9 zaznamenala nebezpečně vysokou hladinu energetických elektronů uzavřených a urychlovaných v prostoru magnetoplazmového oblaku. Elektrostatické náboje a zkraty způsobily 11. ledna v 6 hod. 15 min. konec velké komunikační a televizní družice TELSTAR 401 (AT-T Comp.) umístěné na geostacionární dráze. Fungovala bez vady 4 roky, očekávalo se, že bude zajišťovat televizní síť a propojení počítačových sítí celkem 12 let. Ztráta se odhaduje na 712 milionů dolarů. Byl vyhlášen zvláštní vědecký program výzkumu této aktivity na Slunci i s efekty na Zemi. V historii kosmických programů lze obdobných případů zaznamenat již desítky. Některé jsou doprovázeny zhroucením dálkových vysokonapěťových sítí v oblastech kolem pólů, což je způsobeno zničením transformátorů a generátorů indukovanými kolísavými stejnosměrnými proudy. Jde o přepětí tisíců volt s proudy tisíců ampér. Je pochopitelné, že se klade stále větší důraz na prognózu těchto případů, těm pozemním lze někdy předejít, zničení obvodů na družicích zatím sotva.

Nejbližší příčinný jev je v tomto popsaném případě v prostoru kolem Země znám, spouštěcí jev na Slunci, přestože je Slunce ve dne v noci sledováno v nejrůznějších oborech spektra, zatím znám není. (Geomagn. Appl. Bull. 16, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ladislav Křivský

RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.

Doporučujeme

Včely chodí do tanečních

Včely chodí do tanečních

Kateřina Bezányiová  |  29. 5. 2023
Dělnice včely medonosné (Apis mellifera) umějí svým kolegyním v úlu sdělit, kde se nachází zdroj potravy, za kterým by se měly jako rekrutky...
Signál a šum ve fyzice částic

Signál a šum ve fyzice částic

Tomáš Davídek  |  29. 5. 2023
Ve vědách je šum – na rozdíl od české státní hymny – nežádoucím jevem provázejícím každé měření. Není to však jediná obtíž, s níž se musí...
Zvuk a jeho kvality

Zvuk a jeho kvality uzamčeno

Většina z nás žije celý život obklopena zvukem. Někdy by se chtělo říci hlukem, ale je zřejmé, že některé zvuky jsou pro nás žádoucí, ba i...