Ranní rozbřesk a ozonová díra
| 5. 3. 1997 | Vesmír 76, 175, 1997/3
Z dat získaných r. 1987 v jižní Francii ve výšce 40 km byly vytahovány hlavně koncentrace oxidů dusíku. Nikdo však neanalyzoval ozon, neboť to nepovažoval za důležité. B. Sheldon zjistil, že s prvními paprsky jitřního Slunce začne koncentrace ozonu klesat a během 20 minut poklesne asi na polovinu. Pak opět začne stoupat a během 10 minut dosáhne původní hladiny. (J. Atm. and Solar-Terrestr. Phys. 59, str. 1). Experiment bude nutno ověřit. Klidně vstávejte s rozbřeskem.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Temní architekti tání 
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů
Petr Slavíček, Ondřej Šráček | 2. 2. 2026
Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné
Miloslav Polášek | 2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...