Ranní rozbřesk a ozonová díra
| 5. 3. 1997 | Vesmír 76, 175, 1997/3
Z dat získaných r. 1987 v jižní Francii ve výšce 40 km byly vytahovány hlavně koncentrace oxidů dusíku. Nikdo však neanalyzoval ozon, neboť to nepovažoval za důležité. B. Sheldon zjistil, že s prvními paprsky jitřního Slunce začne koncentrace ozonu klesat a během 20 minut poklesne asi na polovinu. Pak opět začne stoupat a během 10 minut dosáhne původní hladiny. (J. Atm. and Solar-Terrestr. Phys. 59, str. 1). Experiment bude nutno ověřit. Klidně vstávejte s rozbřeskem.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Zadání testu z titulní strany
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů
Ondřej Vrtiška | 29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž 
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...