Ranní rozbřesk a ozonová díra
| 5. 3. 1997 | Vesmír 76, 175, 1997/3
Z dat získaných r. 1987 v jižní Francii ve výšce 40 km byly vytahovány hlavně koncentrace oxidů dusíku. Nikdo však neanalyzoval ozon, neboť to nepovažoval za důležité. B. Sheldon zjistil, že s prvními paprsky jitřního Slunce začne koncentrace ozonu klesat a během 20 minut poklesne asi na polovinu. Pak opět začne stoupat a během 10 minut dosáhne původní hladiny. (J. Atm. and Solar-Terrestr. Phys. 59, str. 1). Experiment bude nutno ověřit. Klidně vstávejte s rozbřeskem.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém 
Jaroslav Petr | 24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie
Giovanni Acquaviva | 4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…
Petr Jan Juračka | 4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...
Sledujte nás na sociálních sítích