Ranní rozbřesk a ozonová díra
| 5. 3. 1997 | Vesmír 76, 175, 1997/3
Z dat získaných r. 1987 v jižní Francii ve výšce 40 km byly vytahovány hlavně koncentrace oxidů dusíku. Nikdo však neanalyzoval ozon, neboť to nepovažoval za důležité. B. Sheldon zjistil, že s prvními paprsky jitřního Slunce začne koncentrace ozonu klesat a během 20 minut poklesne asi na polovinu. Pak opět začne stoupat a během 10 minut dosáhne původní hladiny. (J. Atm. and Solar-Terrestr. Phys. 59, str. 1). Experiment bude nutno ověřit. Klidně vstávejte s rozbřeskem.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Zhasněte světla!
Pavel Pecháček | 7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů
Jan Klimeš | 7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce 
Pavel Gabzdyl | 7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...
Sledujte nás na sociálních sítích