Ranní rozbřesk a ozonová díra
| 5. 3. 1997 | Vesmír 76, 175, 1997/3
Z dat získaných r. 1987 v jižní Francii ve výšce 40 km byly vytahovány hlavně koncentrace oxidů dusíku. Nikdo však neanalyzoval ozon, neboť to nepovažoval za důležité. B. Sheldon zjistil, že s prvními paprsky jitřního Slunce začne koncentrace ozonu klesat a během 20 minut poklesne asi na polovinu. Pak opět začne stoupat a během 10 minut dosáhne původní hladiny. (J. Atm. and Solar-Terrestr. Phys. 59, str. 1). Experiment bude nutno ověřit. Klidně vstávejte s rozbřeskem.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub
Petr Baldrian | 14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti
Marek Janáč | 11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou
Lucie Kalousová | 11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...
Sledujte nás na sociálních sítích