mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Akustická geometrie

 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 118, 1997/2

Nedávno na jedné konferenci vypověděly službu fixy, kterými přednášející kreslil nějaké schéma ve velkém bloku na stojanu. I když nebylo vidět skoro nic, přesto bylo možno obrázek zhruba rekonstruovat na základě gest přednášejícího a zvuků, jimiž nepíšící fix ozvučil podkladovou desku. Bez problémů lze slyšet např. šrafování nebo tečkování. Jak by tomu bylo s písmem, nevím, ale myslím si, že v případě hůlkového písma bychom byli po nějaké době cvičení schopni uslyšet i tvary písmen. Kdysi jsem zde (Vesmír 74, 665, 1995/12) psal o tom, zda můžeme slyšet tvar bubnu. Bylo by možné slyšet (matematicky) i tvar (kreslené) čáry?

Akustickými aspekty kresby se zabýval od šedesátých let Milan Grygar. V tichu ateliéru si tehdy všiml zvláštní estetické kvality zvuků doprovázejících kresbu a začal tuto souvztažnost výtvarného díla a jeho zvukové stránky zkoumat podrobně. Nezůstal ale jen u kresby tradičními prostředky, začal i experimentovat s mechanickým a náhodným vytvářením kreseb, zvláště pomocí hraček (mechanických zobajících slepiček, rotujících vlčků, jezdících natahovacích panáčků) na rezonujících deskách. Tak vznikaly akustické kresby a realizace, snímané na magnetofonový pásek i na film (Černobílé kontrapunkty, 1971). Spolupracoval tehdy i s akustickou laboratoří Čs. akademie věd. Magnetofonové záznamy – akustické realizace – vyšly na dvou gramofonových deskách (Supraphon 1969, 1976).

V sedmdesátých letech se tento vztah vizuálního a akustického obrátil: Milan Grygar začal vytvářet partitury, které znamenaly jistý posun ke geometrickému umění. Nešlo ale o geometrické umění v konstruktivistickém smyslu, nýbrž opět o geometrii akustickou. Partitury byly zčásti určeny k hudební realizaci, ponechávaly vždy velký prostor pro improvizaci, neboť i zde je sémantická notace geometrická. Jedna z prvních těchto partitur (Partitura směrů zvuku) byla provedena r. 1970 souborem Ensemble Neue Musik der Stuttgarter Hochschule pod vedením komponisty, dirigenta a teoretika Erharda Karkoschky, který pak uvedl ve světě i další interpretace Grygarových partitur.

Od konce osmdesátých let se Grygarovy výrazové prostředky dále minimalizují. Milan Grygar vytváří řady obrazů s černým pozadím (ticho, temný hluboký prostor) protínaným černými, modrými a zelenými přímkami (světelnými paprsky), které opět mají akustické kvality.

Je to vlastně návrat k prastaré a původní tradici: pro Řeky byla hudba vnitřně spjata s geometrií; připomeňme jen, že slovo pro úsečku (diastéma) bylo i slovem pro (hudební) interval a že geometrická teorie proporcí má svůj původ v řecké teorii hudby.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...