Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

LEVOTOČIVÁ SLUNEČNÍ SOUSTAVA?

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 653, 1997/11

Jak a proč se vyvinul život na Zemi převážně téměř výlučně jako levotočivý (je založen na levotočivých enantiomerech aminokyselin spíše než na jejich pravotočivých zrcadlových obrazech)? Tato otázka není ani na stránkách Vesmíru poprvé. Položil si ji i komentátor časopisu Nature Christopher F. Chyba nad prací M. Engela a S. Macko. Oba badatelé se ve své práci v Nature zabývají složením murchinsonského meteoritu. V chemickém složení tohoto meteoritu je totiž mírný přebytek levotočivých enantiomerů a to je známo od r. 1970, kdy byly v meteoritu aminokyseliny objeveny. Konzervativní interpretace tohoto faktu to sváděla na kontaminaci, protože u aminokyselin, které netvoří proteiny, nebyl žádný přebytek levotočivých enantiomerů zjištěn. Obvinění z kontaminace se těžko vyvrací, proto se hledal způsob, jak v meteoritu potvrdit „meteoritickou pravost“ aminokyselin. Jednu možnost poskytla izotopová analýza. Je známo, že pozemská hmota má jiné izotopové složení než hmota dopadající na Zemi z kosmu. To se podařilo změřit jak na izotopech uhlíku 13C/12C, tak na izotopech dusíku 15N/14N. Obě měření potvrdila kosmický původ aminokyselin. Další možností bylo použít k analýze aminokyseliny, které jsou na Zemi extrémně vzácné. Toto kritérium již bylo jednou použito v diskusi, zda dvě aminokyseliny nalezené pod a nad vrstvou odpovídající rozhraní křída/terciér před 65 miliony let jsou či nejsou mimozemského původu. Také u murchinsonského meteoritu se potvrdil přebytek levotočivých enantiomerů „nebiologických“ aminokyselin.

Přebytek L-enantiomerů znamená, že tyto molekuly anebo jejich prekurzory pocházejí z molekulárních oblaků. Proč však v těchto oblacích převládá levotočivost? Jedna hypotéza je, že převahu jednoho typu enantiomerů v oblaku, z něhož naše sluneční soustava vznikla, vytvořilo kruhově polarizované záření z neutronové hvězdy. Tato hypotéza kruhově polarizovaného záření by tak spojovala pozemskou biochemii s fyzikou kolabujících hvězd. Zároveň ale zjištění, že levotočivost nesouvisí se vznikem života, ale byla již vnesena do „protopolévky“, „pohřbilo“ jedno kritérium pro detekci mimozemského života. Můžeme se domnívat, že kdyby v „protopolévce“ převažovaly pravotočivé molekuly, mohl by někde existovat také pravotočivý život?

Nature 389, 234-235, 265-268, 1997

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

redakce

* *

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné