Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

LEVOTOČIVÁ SLUNEČNÍ SOUSTAVA?

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 653, 1997/11

Jak a proč se vyvinul život na Zemi převážně téměř výlučně jako levotočivý (je založen na levotočivých enantiomerech aminokyselin spíše než na jejich pravotočivých zrcadlových obrazech)? Tato otázka není ani na stránkách Vesmíru poprvé. Položil si ji i komentátor časopisu Nature Christopher F. Chyba nad prací M. Engela a S. Macko. Oba badatelé se ve své práci v Nature zabývají složením murchinsonského meteoritu. V chemickém složení tohoto meteoritu je totiž mírný přebytek levotočivých enantiomerů a to je známo od r. 1970, kdy byly v meteoritu aminokyseliny objeveny. Konzervativní interpretace tohoto faktu to sváděla na kontaminaci, protože u aminokyselin, které netvoří proteiny, nebyl žádný přebytek levotočivých enantiomerů zjištěn. Obvinění z kontaminace se těžko vyvrací, proto se hledal způsob, jak v meteoritu potvrdit „meteoritickou pravost“ aminokyselin. Jednu možnost poskytla izotopová analýza. Je známo, že pozemská hmota má jiné izotopové složení než hmota dopadající na Zemi z kosmu. To se podařilo změřit jak na izotopech uhlíku 13C/12C, tak na izotopech dusíku 15N/14N. Obě měření potvrdila kosmický původ aminokyselin. Další možností bylo použít k analýze aminokyseliny, které jsou na Zemi extrémně vzácné. Toto kritérium již bylo jednou použito v diskusi, zda dvě aminokyseliny nalezené pod a nad vrstvou odpovídající rozhraní křída/terciér před 65 miliony let jsou či nejsou mimozemského původu. Také u murchinsonského meteoritu se potvrdil přebytek levotočivých enantiomerů „nebiologických“ aminokyselin.

Přebytek L-enantiomerů znamená, že tyto molekuly anebo jejich prekurzory pocházejí z molekulárních oblaků. Proč však v těchto oblacích převládá levotočivost? Jedna hypotéza je, že převahu jednoho typu enantiomerů v oblaku, z něhož naše sluneční soustava vznikla, vytvořilo kruhově polarizované záření z neutronové hvězdy. Tato hypotéza kruhově polarizovaného záření by tak spojovala pozemskou biochemii s fyzikou kolabujících hvězd. Zároveň ale zjištění, že levotočivost nesouvisí se vznikem života, ale byla již vnesena do „protopolévky“, „pohřbilo“ jedno kritérium pro detekci mimozemského života. Můžeme se domnívat, že kdyby v „protopolévce“ převažovaly pravotočivé molekuly, mohl by někde existovat také pravotočivý život?

Nature 389, 234-235, 265-268, 1997

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

redakce

* *

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...