Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

LEVOTOČIVÁ SLUNEČNÍ SOUSTAVA?

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 653, 1997/11

Jak a proč se vyvinul život na Zemi převážně téměř výlučně jako levotočivý (je založen na levotočivých enantiomerech aminokyselin spíše než na jejich pravotočivých zrcadlových obrazech)? Tato otázka není ani na stránkách Vesmíru poprvé. Položil si ji i komentátor časopisu Nature Christopher F. Chyba nad prací M. Engela a S. Macko. Oba badatelé se ve své práci v Nature zabývají složením murchinsonského meteoritu. V chemickém složení tohoto meteoritu je totiž mírný přebytek levotočivých enantiomerů a to je známo od r. 1970, kdy byly v meteoritu aminokyseliny objeveny. Konzervativní interpretace tohoto faktu to sváděla na kontaminaci, protože u aminokyselin, které netvoří proteiny, nebyl žádný přebytek levotočivých enantiomerů zjištěn. Obvinění z kontaminace se těžko vyvrací, proto se hledal způsob, jak v meteoritu potvrdit „meteoritickou pravost“ aminokyselin. Jednu možnost poskytla izotopová analýza. Je známo, že pozemská hmota má jiné izotopové složení než hmota dopadající na Zemi z kosmu. To se podařilo změřit jak na izotopech uhlíku 13C/12C, tak na izotopech dusíku 15N/14N. Obě měření potvrdila kosmický původ aminokyselin. Další možností bylo použít k analýze aminokyseliny, které jsou na Zemi extrémně vzácné. Toto kritérium již bylo jednou použito v diskusi, zda dvě aminokyseliny nalezené pod a nad vrstvou odpovídající rozhraní křída/terciér před 65 miliony let jsou či nejsou mimozemského původu. Také u murchinsonského meteoritu se potvrdil přebytek levotočivých enantiomerů „nebiologických“ aminokyselin.

Přebytek L-enantiomerů znamená, že tyto molekuly anebo jejich prekurzory pocházejí z molekulárních oblaků. Proč však v těchto oblacích převládá levotočivost? Jedna hypotéza je, že převahu jednoho typu enantiomerů v oblaku, z něhož naše sluneční soustava vznikla, vytvořilo kruhově polarizované záření z neutronové hvězdy. Tato hypotéza kruhově polarizovaného záření by tak spojovala pozemskou biochemii s fyzikou kolabujících hvězd. Zároveň ale zjištění, že levotočivost nesouvisí se vznikem života, ale byla již vnesena do „protopolévky“, „pohřbilo“ jedno kritérium pro detekci mimozemského života. Můžeme se domnívat, že kdyby v „protopolévce“ převažovaly pravotočivé molekuly, mohl by někde existovat také pravotočivý život?

Nature 389, 234-235, 265-268, 1997

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

redakce

* *

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné