Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Genetická promiskuita bakterií

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 655, 1997/11

Je známo, že genetická informace se může šířit nejen z rodičů na potomky, ale také mezi jedinci, druhy, a dokonce říšemi, a to tzv. horizontálním přenosem. V tom jsou přeborníci zejména bakterie; je však otázkou, do jaké míry se přenos uplatňuje v jejich evoluci. J. G. Lawrence a H. Ochman se pokusili o tento odhad (J. mol. Evol, 383-397, 1997). Různé druhy bakterií jsou charakteristické zastoupením bází DNA, tj. G a C vůči A a T ve svém genomu. Například u rodu Mycoplasma je DNA zastoupena bázemi G/C jen z 25 %, zatímco u Micrococcus až ze 75 %; přitom co do zastoupení bází jsou genomy homogenní po celé své délce. Získá-li bakterie úsek DNA z jiného druhu s odlišným zastoupením G/C, pozná se to snadno jako anomálie v celkovém rozložení. U běžné střevní bakterie Escherichia coli se jako „cizí“ jeví asi 17 % genomu. S časem – akumulací mutací – se anomálie postupně stírá, a podobně geny získané od bakterií s podobným zastoupením G/C jako příjemce se nedají rozpoznat.

Druhy Escerichia coliSalmonella enterica se oddělily od společného předka před asi 100 miliony let. Když autoři srovnali genomy obou druhů a odhadli rychlost mutací, došli k závěru, že od doby, co se oba druhy oddělily, vyměnily horizontálním přenosem asi 60 procent svých genomů!

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....