Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Evoluce hybridizací v akci

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 656, 1997/11

Není příliš snadné postřehnout vlastními smysly evoluční proces, jak už to u podobných unikátních historických jevů bývá. Protože evoluční biologie dosud nedisponuje strojem času, je třeba se o sledování evoluce při práci lstivě pokoušet nepřímými metodami. Geofyzik G. Goodfriend a paleontolog S. J. Gould nedávno uveřejnili studii, ve které popřeli nemožnost pohledu na evoluci kuchtící jednotlivé populace v zástěře u kuchyňské linky. Jde o analýzu nedávné čtvrtohorní historie plžů rodu Cerion na bahamském ostrově Great Inagua. Gould vykopal fosilní záznam nepřetržitě trvající 15 000 let, Goodfriend ho datoval radiokarbonovou metodou a metodou využívající racemizaci aminokyselin (viz Vesmír 72, 379, 1993/7). Tento fosilní záznam dokumentuje dvě evoluční změny, které jsou výsledkem hybridizace (křížení) mezi druhy rodu Cerion. V obou případech přetrvávaly hybridní populace po tisíce let i přes vymření jednoho z původních druhů. Dosud se nijak zvlášť nepředpokládalo, že by takto dlouho v čase existovaly hybridní populace. Gould si velmi libuje, protože má v ruce elegantní doklad evolučního procesu probíhajícího v podstatě na úrovni tisíců let a svědčícího tak ve prospěch teorie přerušovaných rovnováh, na níž se Gould podílel. Příběh rodu Cerion tak podle autorů poskytuje empirické pojítko mezi mikroevolucí a makroevolucí. Pozorované evoluční změny dokládají možnost vzniku stabilní novinky hybridizací a kladisti teď mohou jen doufat, že tenhle způsob evoluce není moc běžný. (Science 274, 1842 a 1894, 1997)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...