Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Schizofrenie jako vývojová porucha?

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 452, 1996/8

Podle únorového čísla časopisu Scientific American (274, 15, 1996/2) uspořádali David A. Silbersweig a Emily Sternová (původně z Lékařského centra Cornellovy univerzity, nyní však pracují v Hammersmithově nemocnici v Londýně) zajímavý pokus: vyšetřili 6 schizofrenních mužů, z nichž všichni měli sluchové halucinace a nereagovali na léčbu. Jeden z nich měl navíc halucinace zrakové. Umístili je do pozitronového emisního tomografu a požádali je, aby zmáčkli knoflík vždy ve chvíli, kdy se dostaví halucinace. 9. listopadu 1995 v Nature D. Silbersweig a E. Sternová oznámili, že sluchová kůra byla při halucinaci aktivní u všech. U muže, který měl navíc zrakové halucinace, se zvýšila také aktivita kůry odpovědné za koordinaci pohledu a zvuku. Všichni muži měli zvýšený krevní průtok ještě v jiných oblastech mozku, které jsou propojeny a podílejí se na integraci myšlení a emocí.

Významné je, že halucinující nevykazovali vyšší krevní průtok v oblastech používaných k rozlišení mezi vnějšími a vnitřními podněty. Carol Tammingová z Marylandského výkumného psychiatrického centra použila ke studiu vzniku halucinací ketamin, látku, která vyvolává psychotické příznaky jak u schizofreniků, tak u zdravých osob. Po jeho podání se na tomografu ukázala zvýšená aktivita v předním gyrus cingulatus (svazku vláken v bílé hmotě mozku) jak u schizofreniků, tak u normálních osob. Schizofrenici ovšem vykazovali mnohem větší zvýšení. C. Tammingová analyzovala účinek haloperidolu (antipsychotické látky). Haloperidol blokuje receptory v mozku, které vážou dopamin (neuropřenašeč podezřelý z klíčové role při rozvoji schizofrenie). Haloperidol podle očekávání snížil neuronální aktivitu ve frontálních (čelních) oblastech a v cingulatu, ale zvýšil krevní průtok v některých oblastech středního mozku. Schizofrenici také vykazovali odlišný vzorek aktivace mozku při rozlišování různých sluchových podnětů v porovnání s kontrolními osobami. Podle některých vědců gyrus cinguli u schizofreniků obsahuje méně GABA inhibičních (tlumivých) neuronů oproti kontrolním osobám. Tyto neurony pomáhají filtrovat přicházející podněty. Za poruchu inhibičních neuronů je do určité míry odpovědná i nadměrná dopaminergní regulace těchto neuronů. Antidopaminergním působením se blokují dopaminové receptory (čidla) na inhibičních neuronech a umožní tak těmto neuronům efektivnější činnost. Největší koncentrace přímých kontatků mezi inhibičními a dopaminovými vlákny u schizofreniků se ukázala být v druhé vrstvě gyrus cinguli, která se aktivně vyvíjí v období okolo narození. To nás znovu vrací k úvahám o komplikacích při porodu, které mohou nějakým způsobem zvýšit pravděpodobnost, že se u dítěte později projeví schizofrenie. K dnešnímu dni se tedy zdá, že schizofrenie je rozhodně neurovývojová porucha a že nejspíše zahrnuje chyby v propojení struktur, které zprostředkovávají zpracovávání informací.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Cyril Höschl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., (*1949) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je ředitelem Psychiatrického centra Praha. Působí na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Spolu s prof. J. Libigerem a J. Švestkou je editorem učebnice Psychiatrie (Tigis, Praha 2002). Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie a viceprezidentem Evropské asociace lékařských akademií.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...