Jeskynní malby a vlastnické vášně

 |  5. 7. 1996
 |  Vesmír 75, 417, 1996/7

Chauvetova jeskyně, objevená v prosinci 1994 v jižní Francii, obsahuje sbírku 263 maleb zvířat stáří kolem 32 000 let.

Objev zahájil hned několik právních sporů – vchod do jeskyně leží na pozemku rodiny Coulange, nad jeskyněmi se rozkládají pozemky dalších tří vlastníků. Jakmile bude vyřešen právní spor o vlastnictví, odehraje se další spor mezi státem a vlastníkem o částku, kterou stát za pozemek zaplatí. Zatím vlastníci zažalovali vládu a fotografickou společnost Sygma o 6 milionů franků za svůj podíl na fotografiích prehistorických maleb, které byly prodány nebo poskytnuty médiím na celém světě.

A aby hašteření nebyl konec, nemohou se dohodnout ani badatelé, kdo bude jeskynní malby posléze zkoumat. Oba hlavní kandidáti – Jean Glottes a Denis Vialou – trpí vzájemnou osobní nevraživostí. Rozhodnutí je na ministrovi kultury. (New Scientist 150, No. 2028, str. 8)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné