Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Medicína a informační superdálnice

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 235, 1996/4

Ve věku elektronických médií a počítačových sítí mnohé zavedené pojmy nabývají nového smyslu. Týká se to i publikování odborné literatury. Ještě před několika lety slovo „publikace“ předpokládalo prostředníka mezi autorem a čtenářem, jímž byl redaktor či vydavatel odborného časopisu. S rozšířením Internetu se kdokoli může stát sám sobě vydavatelem. Článek v New England Journal of Medicine upozorňuje na řadu nebezpečí, která v sobě taková praxe může skrývat.

Elektronické publikace vědeckých výsledků se prvně rozšířily zhruba před patnácti lety mezi fyziky, když spolu jednotliví vědci začali konzultovat předběžné výsledky svých výzkumů. Tyto takzvané „preprinty“ posléze začaly být shromažďovány v databázi obřího počítače v Los Alamos. Několik tisíc fyziků ze šedesáti zemí světa spolu každý den komunikuje prostřednictvím databáze tohoto počítače, což jim umožňuje nahrazovat starší výsledky pokusů novými a provádět změny v rukopisech, kdykoli uznají za vhodné.

To, co je užitečným prostředkem komunikace mezi odborníky na poměrně odlehlém poli teoretické fyziky, může se stát svrchovaně nebezpečnou záležitostí v medicíně, oboru sledovaném nejen odborníky, ale i veřejností. Kvalita medicínských informací, které je možno z Internetu získat, je přinejmenším pochybná. Řada jich je dokonce anonymních, zejména informace o riziku při užívání léků či o vlivu různých potravin na lidské zdraví. Autoři článku soudí, že Internet zatím slouží spíš k rozšiřování medicínských báchorek než k seriózní vědecké diskusi.

Domyšleno do důsledků to znamená, že neověřené či nedostatečně ověřené informace v Internetu mohou negativně ovlivnit rozhodování pacientů, kteří pak budou např. odmítat standardní terapii, nebo naopak začnou experimentovat s novým lékem bez vědomí lékaře. Přitom za neověřenou je nutno pokládat každou lékařskou studii, která neprošla odbornou diskusí. Je otázkou, jaké škody na poli lékařské osvěty mohou napáchat ambiciózní výzkumníci, kteří budou chtít výsledky svého bádání rozšířit co nejdříve, aniž vyčkají mínění svých kolegů. Uvedené věci jistě stojí za zamyšlení i u nás, kde je úroveň zdravovědných znalostí laické veřejnosti nízká a důvěra k různým „zázračným“ lékařským i léčitelským postupům vysoká. (The New England Journal of Medicine332, 1709, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Robert Pytlík

MUDr. Robert Pytlík (*1967) vystudoval 1. Lékařskou fakultu UK v Praze. Zabývá se trabsplantacemi krvetvorných buněk a dalšími aplikacemi buněčné terapie.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné