Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Medicína a informační superdálnice

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 235, 1996/4

Ve věku elektronických médií a počítačových sítí mnohé zavedené pojmy nabývají nového smyslu. Týká se to i publikování odborné literatury. Ještě před několika lety slovo „publikace“ předpokládalo prostředníka mezi autorem a čtenářem, jímž byl redaktor či vydavatel odborného časopisu. S rozšířením Internetu se kdokoli může stát sám sobě vydavatelem. Článek v New England Journal of Medicine upozorňuje na řadu nebezpečí, která v sobě taková praxe může skrývat.

Elektronické publikace vědeckých výsledků se prvně rozšířily zhruba před patnácti lety mezi fyziky, když spolu jednotliví vědci začali konzultovat předběžné výsledky svých výzkumů. Tyto takzvané „preprinty“ posléze začaly být shromažďovány v databázi obřího počítače v Los Alamos. Několik tisíc fyziků ze šedesáti zemí světa spolu každý den komunikuje prostřednictvím databáze tohoto počítače, což jim umožňuje nahrazovat starší výsledky pokusů novými a provádět změny v rukopisech, kdykoli uznají za vhodné.

To, co je užitečným prostředkem komunikace mezi odborníky na poměrně odlehlém poli teoretické fyziky, může se stát svrchovaně nebezpečnou záležitostí v medicíně, oboru sledovaném nejen odborníky, ale i veřejností. Kvalita medicínských informací, které je možno z Internetu získat, je přinejmenším pochybná. Řada jich je dokonce anonymních, zejména informace o riziku při užívání léků či o vlivu různých potravin na lidské zdraví. Autoři článku soudí, že Internet zatím slouží spíš k rozšiřování medicínských báchorek než k seriózní vědecké diskusi.

Domyšleno do důsledků to znamená, že neověřené či nedostatečně ověřené informace v Internetu mohou negativně ovlivnit rozhodování pacientů, kteří pak budou např. odmítat standardní terapii, nebo naopak začnou experimentovat s novým lékem bez vědomí lékaře. Přitom za neověřenou je nutno pokládat každou lékařskou studii, která neprošla odbornou diskusí. Je otázkou, jaké škody na poli lékařské osvěty mohou napáchat ambiciózní výzkumníci, kteří budou chtít výsledky svého bádání rozšířit co nejdříve, aniž vyčkají mínění svých kolegů. Uvedené věci jistě stojí za zamyšlení i u nás, kde je úroveň zdravovědných znalostí laické veřejnosti nízká a důvěra k různým „zázračným“ lékařským i léčitelským postupům vysoká. (The New England Journal of Medicine332, 1709, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Robert Pytlík

MUDr. Robert Pytlík (*1967) vystudoval 1. Lékařskou fakultu UK v Praze. Zabývá se trabsplantacemi krvetvorných buněk a dalšími aplikacemi buněčné terapie.

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné