Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Je to prostě zavedená praxe?

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 184, 1996/4

Přispěl jsem nedávno malým příspěvečkem do Vesmíru a rozhořčil se, jak byl můj konservativní pravopis – byť s korektními dubletami – redakcí předělán na -izmy, ­zofie a pod. Redakce mi sdělila, že se s tím nedá nic dělat, že je to prostě ve Vesmíru zavedená praxe.

Nejsem odborný jazykovědec, “jen″ uživatel jazyka včetně jeho písemné podoby. Přece si však myslím, že mám jako autor právo na svůj styl, a pravopis je součástí stylu. Mrzí mě, že právě Vesmír, který byl i za komunistů ostrůvkem relativní svobody a který teď je myšlenkově velmi otevřený, je tak paternalistický vůči svým autorům. Poněvadž to za mě řekli povolanější už lépe, dovoluji si Vám poslat příspěvek profesora Dokulila z Univerzitních novin Masarykovy univerzity, který vyjadřuje i mé stanovisko. (Pozn. red.: míněn filozof a politolog Miloš Dokulil, nikoli stejnojmenný bohemista; ve zmíněném příspěvku upozorňuje na rovnocennost dublet a pozastavuje se nad tím, že “nové″ je přece jen jaksi považováno za “správnější″.) Nedělám si nárok, abyste mi odpovídali; uvítal bych však, kdyby byl můj eventuální příští příspěvek pro Vesmír ponechán se svým konservativním pravopisem.

Jiří Vácha


Odpověď redakce: V autorských rukopisech se nesetkáváme s pravopisnou normou ze dvou období, nýbrž nejméně ze tří. Málokdo přitom důsledně užívá jen jednu z nich, spíš se všelijak prolínají: někdo píše -izmy se -z- a filosofii se -s-, jiný si vybere např. theologii vedle kurzu... Z uvedeného je patrné, že takový chaos se nějakým způsobem usměrnit musí – podobně grafik vybírá jen některé typy písma, přestože i ty ostatní jsou samy o sobě správné. Svou roli tu hrají i praktické otázky. Jakou hlavu by asi musel mít korektor, kdyby byl každý článek psán jinou pravopisnou variantou?

Pro nová Pravidla jsme se rozhodli na radu našeho jazykového poradce, který svůj názor publikoval ve Vesmíru 72, 513, 1993/9. Zajímavé je zejména jeho srovnání pravopisných norem z r. 1902, 1913 a 1941, které staví celou problematiku do jiného světla. V lecčems totiž byl pravopis z r. 1913 “novější″ (fonetičtější) než pravopis z r. 1941.

Především nám jde o výstižnou, stylisticky i obsahově hodnotnou formulaci, a proto se otázkami staršího a novějšího pravopisu příliš nezabýváme. Snad lépe ukáže čas, které změny se vžily a které budeme cítit jako násilné i po letech.

Pavla Loucká

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Jiří Vácha

Prof. MUDr. Jiří Vácha, DrSc., (*1938) vystudoval Lékařskou fakultu MU. Dříve jako přednosta Ústavu patologické fyziologie Masarykovy univerzity v Brně studoval molekulární patofyziologii geneticky komplexních nemocí. Jako emeritus se věnuje filosofii biologie z fenomenologického hlediska.

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné