Jak a proč dělají buňky superoxid

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 236, 1996/4

Nejznámějším příkladem produkce superoxidu jsou fagocyty, které jej používají k boji s bakteriální infekcí. Superoxid vzniká účinkem NADPH-oxidázy, což je komplikovaně složený enzym, jehož jedna část je v buněčné membráně a další části v cytoplazmě. V základním stavu je neaktivní a jeho části jsou disociovány. Po přijetí fagocytárního stimulu se k membránové části připojí subjednotky z cytoplazmy a enzym je aktivní. Pacientům s chronickou granulomatózou chybí právě NADPH-oxidáza a jejich potíže pramení z neschopnosti jejich fagocytů produkovat superoxid.

NADPH-oxidáza byla zjištěna i v nefagocytujících buňkách. Byla prokázána v B-lymfocytech, fibroblastech, v buňkách karotických tělísek, v embryonálních neuroepiteliálních buňkách plic a v některých buněčných liniích hepatomů. Máme zde tedy známý enzym, pro který se však teprve hledá jeho biologická funkce, i když se uvažuje, že se podílí na růstu fibroblastů, mechanizmech vnímání koncentrace kyslíku a na iniciaci neuronálních a hormonálních odpovědí na hypoxii. U B-lymfocytů jde v podstatě o stejný enzym jako u fagocytů s tím rozdílem, že k jeho aktivaci dochází prostřednictvím povrchových imunoglobulinů (NIPS 10, 233, 1995).

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Wilhelm

Doc. RNDr. Jiří Wilhelm (*1950) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu lékařské chemie a biochemie II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá volnými radikály.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné