Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Jak a proč dělají buňky superoxid

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 236, 1996/4

Nejznámějším příkladem produkce superoxidu jsou fagocyty, které jej používají k boji s bakteriální infekcí. Superoxid vzniká účinkem NADPH-oxidázy, což je komplikovaně složený enzym, jehož jedna část je v buněčné membráně a další části v cytoplazmě. V základním stavu je neaktivní a jeho části jsou disociovány. Po přijetí fagocytárního stimulu se k membránové části připojí subjednotky z cytoplazmy a enzym je aktivní. Pacientům s chronickou granulomatózou chybí právě NADPH-oxidáza a jejich potíže pramení z neschopnosti jejich fagocytů produkovat superoxid.

NADPH-oxidáza byla zjištěna i v nefagocytujících buňkách. Byla prokázána v B-lymfocytech, fibroblastech, v buňkách karotických tělísek, v embryonálních neuroepiteliálních buňkách plic a v některých buněčných liniích hepatomů. Máme zde tedy známý enzym, pro který se však teprve hledá jeho biologická funkce, i když se uvažuje, že se podílí na růstu fibroblastů, mechanizmech vnímání koncentrace kyslíku a na iniciaci neuronálních a hormonálních odpovědí na hypoxii. U B-lymfocytů jde v podstatě o stejný enzym jako u fagocytů s tím rozdílem, že k jeho aktivaci dochází prostřednictvím povrchových imunoglobulinů (NIPS 10, 233, 1995).

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Wilhelm

Doc. RNDr. Jiří Wilhelm (*1950) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu lékařské chemie a biochemie II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá volnými radikály.

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné