Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Jak a proč dělají buňky superoxid

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 236, 1996/4

Nejznámějším příkladem produkce superoxidu jsou fagocyty, které jej používají k boji s bakteriální infekcí. Superoxid vzniká účinkem NADPH-oxidázy, což je komplikovaně složený enzym, jehož jedna část je v buněčné membráně a další části v cytoplazmě. V základním stavu je neaktivní a jeho části jsou disociovány. Po přijetí fagocytárního stimulu se k membránové části připojí subjednotky z cytoplazmy a enzym je aktivní. Pacientům s chronickou granulomatózou chybí právě NADPH-oxidáza a jejich potíže pramení z neschopnosti jejich fagocytů produkovat superoxid.

NADPH-oxidáza byla zjištěna i v nefagocytujících buňkách. Byla prokázána v B-lymfocytech, fibroblastech, v buňkách karotických tělísek, v embryonálních neuroepiteliálních buňkách plic a v některých buněčných liniích hepatomů. Máme zde tedy známý enzym, pro který se však teprve hledá jeho biologická funkce, i když se uvažuje, že se podílí na růstu fibroblastů, mechanizmech vnímání koncentrace kyslíku a na iniciaci neuronálních a hormonálních odpovědí na hypoxii. U B-lymfocytů jde v podstatě o stejný enzym jako u fagocytů s tím rozdílem, že k jeho aktivaci dochází prostřednictvím povrchových imunoglobulinů (NIPS 10, 233, 1995).

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Wilhelm

Doc. RNDr. Jiří Wilhelm (*1950) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu lékařské chemie a biochemie II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá volnými radikály.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné