Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Nový přístup k léčbě obezity

 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 175, 1996/3

Obezita, kterou trpí více než 40 % lidí v dospělé populaci, je definována jako patologické zvýšení tělesné hmotnosti podmíněné nadměrným hromaděním tělesného tuku v organizmu. Obezita je dávána do souvislosti se zvýšeným příjmem potravy, jejíž nadbytečná kalorická hodnota se ukládá v tukové tkáni. Skutečnost, že příjem potravy je regulován mozkovým centrem v hypotalamu, je známa desítky let, zatímco přímá spojitost tukové tkáně s hypotalamem byla ozřejmena teprve nedávno.

Hypotalamus reguluje řadu životně důležitých aktivit, např. i pocit nasycení a hladu. Hormonem, který je produkován a uvolňován v tomto hypotalamickém centru, je neuropeptid Y, jenž stimuluje příjem potravy, snižuje termogenezi, zvyšuje plazmatickou hladinu inzulinu a kortikosteronu a tím umožňuje využití glukózy a bílkovinných produktů vlastními buňkami.

Roku 1994 izoloval Y. Zhang se spolupracovníky tzv. gen obese, který je exprimován výhradně v tukových buňkách. Produkt tohoto genu je uvolňován tukovými buňkami (adipocyty) do krevního oběhu jako adipózní hormon. T. W. Stephens se spolupracovníky prokázal, že tento hormon se váže na membránové receptory hypotalamických neuronů v nucleus arcuatus. Toto hypotalamické jádro postrádá hematoencefalickou bariéru, a tudíž umožňuje přímý přestup hormonů z krve do mozkové tkáně. Vazba adipózního hormonu na receptory v tomto jádru inhibuje syntézu neuropetidu Y a jeho vypouštění do oběhu, čímž navozuje anorexii (nechutenství).

Proto také syntetický produkt genu obese po podávání myším vede ke snížení příjmu potravy a k úbytku jejich tělesné hmotnosti. Chronické podávání syntetického adipózního hormonu odstranilo u pokusných zvířat obezitu. Zdá se, že tento syntetický produkt by mohl být užitečný v léčbě obezity tam, kde je otylost způsobena nižší endogenní produkcí adipózního hormonu. Aplikaci této látky v humánní terapii umožňuje i skutečnost, že lidský gen obese byl již klonován a lidský adipózní hormon byl již také uměle syntetizován. (Nature 342, 425, 1994; Nature 377, 530, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...