Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Dva sborníky o klimatu a jeho nebezpečích

 |  5. 12. 1996
 |  Vesmír 75, 696, 1996/12

To hlavní, nač chci upozornit je, že tyto sborníky existují, že jsou užitečné pro každého přírodovědce, který se ptá po budoucnosti, a že téměř nejdou sehnat, protože jsou tištěny s grantovou podporou - takže buď máte štěstí a znáte editory, kteří vám ochotně a zdarma (nemohou prodávat a dnes co není zboží, jakoby neexistovalo) sborník dají, nebo vůbec nedozvíte, že existuje. Poučení první: tiskoviny tištěné za grantové peníze by měly být prodejné, protože pak by bylo možné je distribuovat do prodejen. Editor by však neměl bohatnout, ale peníze vracet nazpět do fondu. Ještě jednodušší by bylo, kdyby podporující organizace zakoupila většinu nákladu, navrhla prodejní cenu a knihy či sborníky distribuovala do několika vybraných prodejen. Celý proces by šel ještě vylepšit tím, že část nákladu bychom někde vyměnili za podobné sborníky tištěné v jedné velmi nedostupné zemi - totiž na Slovensku, kam a zvláště odkud odeslat knihu - je větší problém než mezi ČR a Tasmánií. Nejjednodušší cesta a také nejčastěji využívaná, jak vozit vědecké knihy na Slovensko a ze Slovenska, je pašovat je. Tak jsme dopadli, my i oni.

Leč k výsledkům. Evropa je malá, a přesto má pět základních typů klimatu, takže co platí v jedné části Evropy, nemusí platit v jiné. Evropu nejde klimaticky sjednotit, ta fragmentovaná a priori. Např. Oecko se rozhodlo, že se bude ochlazovat, a to i přes globální oteplování. Totéž se děje v Arktidě. Hlavní mechanizmy klimatických změn jsou sluneční aktivita a mořské proudění . Klima pracuje s malými gradienty mezi mořem a pevninou. Ty určují směry proudění a ovlivňují vláhu. V posledních letech pozorujeme oteplení asi o stejné amplitudě jako oteplení na konci 18. století. Rovněž rostou srážky, a to asi o 10% oproti dlouhodobému normálu. Srážky nejvíc rostou v zimě a na jaře. To je špatné, protože když zaprší víc v suchých měsících, tak půda pojme velké množství vody.Je-li půdní rezervoár plný,. dál vzrůstá nebezpečí povodní. A díky tání sněhu je půdní vlhkost největší právě na konci zimy a v předjaří. Vždycky jsme si myslel, že počet extrémních stavů počasí, jako jsou sucha, zátopy, hurikány apod., v poslední době vzrůstá, ale pečlivá analýza C. Schuutmanse z Holandska říká, že to je pověra. Počasí bylo za posledních sto let stejně špatné jako dnes. Není víc extrémních stavů, je jen víc lidí a civilizace je zranitelnější.

A co čeká nás, v Čechách? V. Brůžek odpovídá, že nás nejspíš čeká studená a poněkud vlhčí klimatická oscilace o délce trvání možná až 50 let. Toto celkové vlhčí a studenější počasí bude pravděpodobně prostřídáno "normálními roky" v cyklu trvajícími 2 - 3, možná i 5 - 6 let. Já osobně V. Brůžkovi dost věřím, protože velmi podobný obrázek poskytuje klimatologická databáze J. Svobody, která postihuje změny posledního tisíciletí.

Maďaři se zase zaměřili na sucho. Panonská nížina, zasahující svými výběžky na Slovensko a jižní Moravu, je totiž z hlediska sucha velmi zranitelná. Pro Maďarsko bylo poslední desetiletí jedním z nejsušších. Je zdánlivě paradoxní varovat v jedné větě povodněmi a před suchem, ale je tomu tak. V jižní Evropě až někam po Brno se zvyšuje pravděpodobnost suchých až extrémně suchých let, zatímco v severní Evropě, tak někde od Moravských Budějovic, je třeba počítat se zvýšenými vodními stavy. Neznamená to, že katastrofa bude stíhat katastrofu, ale že se pravděpodobnost čehosi nekalého zvýšila tak o 10 - 20%. Důležité je, že když nějaká část klimatického systému překročí ve střední Evropě nějaký svůj parametr, jako jsou teplota, srážky či větrná růžice, tak po nějaké době začne reagovat - jak upozorňuje M. Hrádek - samotná země a množí se nám sesuvy, eroze půdy, dokonce může i na Prahu přijít tornádo, jak se stalo r. 1119 a 1950 (v Dolních Chabrech). Ovšem úplně poslední tornádo zvané Twister postihlo kino Lucernu v tomto roce. Možná, že i Steve Spielberg čte podobné sborníky jako my, jenže díky knihovně Kongresu se k nim dostane snadněji než pracovník sousedního ústavu téže Akademie věd.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...