Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Umělý nos

 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 654, 1996/11

Kritický problém, který musí každé zařízení napodobující umělý čich vyřešit, je spojit do jednoho systému vysokou citlivost a široký rozsah rozličných chemikálií. Zdá se, že vynikajícího úspěchu dosáhli chemici z Tuftsovy univezity v Medfordu a lékaři z Tuftsovy lékařské fakulty v Bostonu. Použili svazek 19 jednotlivých mnohamodových optických vláken a faktu, že solvatochromní barvivo v polymerní matrici vykazuje změny svých optických vlastností. Vyhodnocovat optické změny vyvolané přítomností různých chemikálií „naučili“ neuronovou síť.

Nature 382, 697–700, 1996

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...