Umělý nos
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 654, 1996/11
Kritický problém, který musí každé zařízení napodobující umělý čich vyřešit, je spojit do jednoho systému vysokou citlivost a široký rozsah rozličných chemikálií. Zdá se, že vynikajícího úspěchu dosáhli chemici z Tuftsovy univezity v Medfordu a lékaři z Tuftsovy lékařské fakulty v Bostonu. Použili svazek 19 jednotlivých mnohamodových optických vláken a faktu, že solvatochromní barvivo v polymerní matrici vykazuje změny svých optických vlastností. Vyhodnocovat optické změny vyvolané přítomností různých chemikálií „naučili“ neuronovou síť.
Nature 382, 697–700, 1996
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Dostali jsme obrovskou šanci
Eva Bobůrková | 7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému? 
Dominik Heger | 7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 7. 1. 2019
Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....
Sledujte nás na sociálních sítích