Umělý nos
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 654, 1996/11
Kritický problém, který musí každé zařízení napodobující umělý čich vyřešit, je spojit do jednoho systému vysokou citlivost a široký rozsah rozličných chemikálií. Zdá se, že vynikajícího úspěchu dosáhli chemici z Tuftsovy univezity v Medfordu a lékaři z Tuftsovy lékařské fakulty v Bostonu. Použili svazek 19 jednotlivých mnohamodových optických vláken a faktu, že solvatochromní barvivo v polymerní matrici vykazuje změny svých optických vlastností. Vyhodnocovat optické změny vyvolané přítomností různých chemikálií „naučili“ neuronovou síť.
Nature 382, 697–700, 1996
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Jeden trhák, co zaplatí náklady
Eva Bobůrková | 4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci
David Černý | 4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie
Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...
Sledujte nás na sociálních sítích