Umělý nos
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 654, 1996/11
Kritický problém, který musí každé zařízení napodobující umělý čich vyřešit, je spojit do jednoho systému vysokou citlivost a široký rozsah rozličných chemikálií. Zdá se, že vynikajícího úspěchu dosáhli chemici z Tuftsovy univezity v Medfordu a lékaři z Tuftsovy lékařské fakulty v Bostonu. Použili svazek 19 jednotlivých mnohamodových optických vláken a faktu, že solvatochromní barvivo v polymerní matrici vykazuje změny svých optických vlastností. Vyhodnocovat optické změny vyvolané přítomností různých chemikálií „naučili“ neuronovou síť.
Nature 382, 697–700, 1996
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Léčba psychedeliky
Zuzana Postránecká | 6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna
Petr Jan Juračka | 6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století
Martin Gojda | 6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...
Sledujte nás na sociálních sítích