Umělý nos
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 654, 1996/11
Kritický problém, který musí každé zařízení napodobující umělý čich vyřešit, je spojit do jednoho systému vysokou citlivost a široký rozsah rozličných chemikálií. Zdá se, že vynikajícího úspěchu dosáhli chemici z Tuftsovy univezity v Medfordu a lékaři z Tuftsovy lékařské fakulty v Bostonu. Použili svazek 19 jednotlivých mnohamodových optických vláken a faktu, že solvatochromní barvivo v polymerní matrici vykazuje změny svých optických vlastností. Vyhodnocovat optické změny vyvolané přítomností různých chemikálií „naučili“ neuronovou síť.
Nature 382, 697–700, 1996
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Hvězdy, které se červenají
Soňa Ehlerová | 2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života
Jan Turek | 2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat 
Jaroslav Petr | 2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.