Neutrina odhalují sluneční pulz
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 653, 1996/11
Alespoň pokud se potvrdí, že rozbor dlouhodobých záznamů toku neutrin není artefaktem metody, pak P. Sturrock a G. Walther ze Stanfordovy univerzity odhalili v toku slunečních neutrin pravidelný cyklus 21,3 dne. Použili k tomu záznam jak z 20letého sledování v dole Homestake v Jižní Dakotě, tak z italského detektoru Gallex a z japonského detektoru Kamiokande. V práci publikované v Astrophys. J. Letts uvažují dvě možná vysvětlení: a) jaderná fúze v jádře Slunce není stálá, b) část jádra Slunce rotuje s periodou 21,3 dne a neutrina na své cestě ze Slunce interagují s magnetickým polem (v tom případě by musely mít nenulovou klidovou hmotu).
New Scientist 151, No. 2048, str. 20
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Dějiny psané čtyřmi písmeny 
Ondřej Vrtiška | 27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest
Martin Vavro, Leona Vavro | 27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu 
Radim Štůsek | 27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...











