Neutrina odhalují sluneční pulz
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 653, 1996/11
Alespoň pokud se potvrdí, že rozbor dlouhodobých záznamů toku neutrin není artefaktem metody, pak P. Sturrock a G. Walther ze Stanfordovy univerzity odhalili v toku slunečních neutrin pravidelný cyklus 21,3 dne. Použili k tomu záznam jak z 20letého sledování v dole Homestake v Jižní Dakotě, tak z italského detektoru Gallex a z japonského detektoru Kamiokande. V práci publikované v Astrophys. J. Letts uvažují dvě možná vysvětlení: a) jaderná fúze v jádře Slunce není stálá, b) část jádra Slunce rotuje s periodou 21,3 dne a neutrina na své cestě ze Slunce interagují s magnetickým polem (v tom případě by musely mít nenulovou klidovou hmotu).
New Scientist 151, No. 2048, str. 20
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Léčba psychedeliky
Zuzana Postránecká | 6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna
Petr Jan Juračka | 6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století
Martin Gojda | 6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...
Sledujte nás na sociálních sítích