Neutrina odhalují sluneční pulz
| 5. 11. 1996 | Vesmír 75, 653, 1996/11
Alespoň pokud se potvrdí, že rozbor dlouhodobých záznamů toku neutrin není artefaktem metody, pak P. Sturrock a G. Walther ze Stanfordovy univerzity odhalili v toku slunečních neutrin pravidelný cyklus 21,3 dne. Použili k tomu záznam jak z 20letého sledování v dole Homestake v Jižní Dakotě, tak z italského detektoru Gallex a z japonského detektoru Kamiokande. V práci publikované v Astrophys. J. Letts uvažují dvě možná vysvětlení: a) jaderná fúze v jádře Slunce není stálá, b) část jádra Slunce rotuje s periodou 21,3 dne a neutrina na své cestě ze Slunce interagují s magnetickým polem (v tom případě by musely mít nenulovou klidovou hmotu).
New Scientist 151, No. 2048, str. 20
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Komáří Arktida 
Jiří Černý | 31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?
Marcel Rejmánek | 31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin
Adam Obr | 27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...