Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Květen ve vědě

(Vesmír 75, 410, 1996/7)
 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 604, 1996/11

Planetka zmíněná v oddílu „Nepříjemní kosmičtí zvědavci“ má označení 1996 JA1 (ne tedy 1995...), to znamená, že jde o 26. planetku, objevenou letos v první polovině května. Písmenné značení se podle závažného systému vždy po roce opakuje a loňské těleso JA1 je podle dráhy typická planetka hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Čas největšího přiblížení k Zemi vychází na 16 hodin 34 minut UT (světového času) onoho 19. května (ne tedy 4 hodiny...) a to je i údaj uvedený v Marsdenově cirkuláři MPEC 1996-K04 z 18. května.

Jinak to byl skvělý úlovek projektu Bigelow Sky Survey (pánů T. B. Spahra, C. W. Hergenrothera a S. M. Larsona), zahájeného na arizonské Catalina Station r. 1992. BSS je docela zajímavá tím, že zatímco většina podobných hledacích projektů má hledací pole kolem opozice a kolem ekliptiky, zde se hledá v rozmezí 30 až 60 stupňů nad ekliptikou, a tedy je sice menší pravděpodobnost objevit nějakou planetku, ale když už se něco najde, je zase větší pravděpodobnost, že to bude těleso se zajímavou dráhou. Byl to i skvělý příklad a test využití WWW stránek Internetu pro koordinaci pozorování Near Earth Objects (zatím asi nejúspěšnější) profesionálními i amatérskými astronomy.

Byl to i velice zajímavý objekt na pozorování. Na Kleti jsme jej sledovali (tak jako mnoho jiných Zemi blízkých asteroidů a komet) CCD kamerou na 0,57m reflektoru, shodou okolností tentokrát jako vůbec první po arizonských objevitelích, od 16. května večer až do 19. května nad ránem, a okamžitě jsme odesílali spočítané přesné polohy Brianu Marsdenovi do Minor Planet Center na harvardskou Smithsonovu observatoř.

Je dobré, že se o blízkých návštěvnících z vesmíru zmiňujete, neboť dost lidí má dosud dojem, že planetky křižující dráhu Země jsou buď sci-fi, nebo nástroj astronomů ke strašení veřejnosti a následnému získávání finančních prostředků, a ne všichni si uvědomují, že ohrožení lidské civilizace přirozeným kosmickým tělesem je sice statisticky vzato malé, ale reálně existující.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jana Tichá

Ing. Jana Tichá (*1965), vystudovala ekonomickou statistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze, od roku 1992 ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Na Observatoři Kleť se zabývá planetkami a kometami včetne blízkozemních asteroidů, od roku 2002 v rámci projektu KLENOT.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné