Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Květen ve vědě

(Vesmír 75, 410, 1996/7)
 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 604, 1996/11

Planetka zmíněná v oddílu „Nepříjemní kosmičtí zvědavci“ má označení 1996 JA1 (ne tedy 1995...), to znamená, že jde o 26. planetku, objevenou letos v první polovině května. Písmenné značení se podle závažného systému vždy po roce opakuje a loňské těleso JA1 je podle dráhy typická planetka hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Čas největšího přiblížení k Zemi vychází na 16 hodin 34 minut UT (světového času) onoho 19. května (ne tedy 4 hodiny...) a to je i údaj uvedený v Marsdenově cirkuláři MPEC 1996-K04 z 18. května.

Jinak to byl skvělý úlovek projektu Bigelow Sky Survey (pánů T. B. Spahra, C. W. Hergenrothera a S. M. Larsona), zahájeného na arizonské Catalina Station r. 1992. BSS je docela zajímavá tím, že zatímco většina podobných hledacích projektů má hledací pole kolem opozice a kolem ekliptiky, zde se hledá v rozmezí 30 až 60 stupňů nad ekliptikou, a tedy je sice menší pravděpodobnost objevit nějakou planetku, ale když už se něco najde, je zase větší pravděpodobnost, že to bude těleso se zajímavou dráhou. Byl to i skvělý příklad a test využití WWW stránek Internetu pro koordinaci pozorování Near Earth Objects (zatím asi nejúspěšnější) profesionálními i amatérskými astronomy.

Byl to i velice zajímavý objekt na pozorování. Na Kleti jsme jej sledovali (tak jako mnoho jiných Zemi blízkých asteroidů a komet) CCD kamerou na 0,57m reflektoru, shodou okolností tentokrát jako vůbec první po arizonských objevitelích, od 16. května večer až do 19. května nad ránem, a okamžitě jsme odesílali spočítané přesné polohy Brianu Marsdenovi do Minor Planet Center na harvardskou Smithsonovu observatoř.

Je dobré, že se o blízkých návštěvnících z vesmíru zmiňujete, neboť dost lidí má dosud dojem, že planetky křižující dráhu Země jsou buď sci-fi, nebo nástroj astronomů ke strašení veřejnosti a následnému získávání finančních prostředků, a ne všichni si uvědomují, že ohrožení lidské civilizace přirozeným kosmickým tělesem je sice statisticky vzato malé, ale reálně existující.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jana Tichá

Ing. Jana Tichá (*1965), vystudovala ekonomickou statistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze, od roku 1992 ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Na Observatoři Kleť se zabývá planetkami a kometami včetne blízkozemních asteroidů, od roku 2002 v rámci projektu KLENOT.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné