Jsou pro nás dobré dusičnany?

Od začátku 70. let existují snahy Evropské komise striktně omezit koncentrace dusičnanů v potravě. Snad za to může syndrom modrých dětí, snad představa, že z dusičnanů vzniknou dusitany a ty vytvoří v našem organizmu N-nitrosaminy, které vyvolávají rakovinu žaludku (alespoň u potkanů).

Avšak podle Bena Benjamina z londýnské nemocnice Sv. Bartoloměje jsou tyto snahy založeny na zastaralých teoriích. Naopak: dusičnany v potravě jsou podstatnou součástí mechanizmu, který neutralizuje toxické bakterie v žaludku. Benjamin objevil, že nitráty jsou v lidských slinách konvertovány na nitrity specializovanými bakteriemi, které žijí na našem jazyku. Kyselé prostředí žaludku je sice schopno zabránit množení toxických bakterií, ale nezabíjí je. Vede však k rozkladu dusitanů na oxidy dusíku. Benjamin zjistil, že oxidy dusíku spolu s kyselinou chlorovodíkovou velmi účinně ničí takové bakterie, jakými jsou salmonela a shigela (Antimicrobial Agents and Chemotherapy 40, p. 1422, 1996). Je to příklad symbiózy mezi bakterií a člověkem.

Takže omezit dusičnany v potravinách by patrně neposloužilo ochraně lidského zdraví. (New Sci. 151, No. 2039, str. 17)