Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

O pozitivním vlivu relaxačních technik na imunitní systém

 |  5. 10. 1996
 |  Vesmír 75, 565, 1996/10

Zájem o poruchy imunitního systému roste. To je dáno narůstajícím výskytem HIV pozitivních pacientů, aidsu i poměrně častými jinými poruchami imunitního systému, což se projevuje zvýšeným výskytem řady nemocí. Lidé závislí na alkoholu nebo na jiných návykových látkách jsou oslabením imunitního systému více ohroženi mimo jiné i proto, že vysoké dávky alkoholu a jiných návykových látek (včetně drog z konopí) imunitní systém oslabují. Zmíním se o jednom z poměrně bezpečných a nenákladných způsobů jak imunitní systém posilovat – o využívání relaxačních technik.

Relaxační techniky

Relaxace je přirozeným protipólem reakce na stres. Podobně jako stres je to integrovaná reakce zahrnující řadu tělesných a psychologických změn (viz obr. obrázek)

Různé relaxační techniky se zaměřují na různé prvky relaxační reakce. Progresivní relaxace, kterou vytvořil E. Jacobson, pracuje především se svalovým uvolněním, autogenní trénink německého lékaře J. H. Schultze využívá autosugestivní ovlivňování řady tělesných funkcí (svalové uvolnění, změny prokrvení, ovlivnění dechu a tepu i psychiky), jógové relaxační a meditační techniky využívají svalové uvolnění, pracují s uvědomováním si dechu (což vede k jeho mimovolnému zvolnění), s imaginací (vybavováním představ) i autosugescí. U nás s nimi máme dobré zkušenosti.

Nácvik relaxace může poněkud urychlit i využití biologické zpětné vazby. Ta poskytuje bezprostřední (např. akustickou) informaci nejčastěji o svalovém uvolnění nebo o kožním galvanickém odporu. Stav navozený různými relaxačními technikami nemusí být identický a  různé relaxační techniky mohou být více nebo méně vhodné u určitých osobností a v určitých indikacích. Přesto ale jsou si výsledné stavy jimi navozené v mnohém podobné. S jistou mírou zjednodušení lze hovořit o relaxaci jako dosti přesně definovaném stavu, který se dostavuje spontánně a také se dá navodit různými, často velmi odlišnými technikami.

Nepřímé důkazy účinnosti relaxačních technik na imunitu

Tyto techniky úspěšně zmírňují úzkosti a deprese, využívají se k mírnění bolesti, u stavů vyčerpání i při mnoha dalších potížích souvisejících se stresem; mohou být i užitečnou součástí programů týkajících se prevence a léčby problémů působených alkoholem i jinými návykovými látkami; zvyšují pocit zvládnutí bezmoci a stresu. To vše nepřímo svědčí o působení těchto technik na stavy oslabující imunitní systém.

Co přinesly experimentální studie

L. S. Eller (1995) zjistil, že Jacobsonova progresivní relaxace vedla u pacientů infikovaných HIV ke zvýšení počtu T-lymfocytů CD4+ a k zmírnění deprese. Potvrdil tak pozitivní výsledky studie M. H. Antoniho a spol. (1991), svědčící rovněž o pozitivním vlivu relaxačních technik na imunitní systém osob infikovaných HIV.

Podle E. E. Solberga a spol. (1995) zmírnilo praktikování meditační techniky útlum imunitní reakce po namáhavém tělesném cvičení. Relaxace také zvýšila hladiny imunoglobulinu A ve slinách, jak uvádí M. L. Jasnoski ad. R. Zachariae a spol. (1990) zjistili, že relaxace a řízená imaginace vedly u normálních dobrovolníků k významnému zvýšení počtu přirozených zabíječů (lymfocytů NK). S normální populací pracoval také A. McGrady s kolegy (1991). V jejich studii mělo použití relaxační techniky pozitivní vliv na vývoj lymfocytů.

M. D. Edwards neprokázal po imaginaci a relaxaci zvýšení počtu lymfocytů NK u žen s rakovinou prsu, avšak došlo k významnému zvýšení aktivity těchto přirozených zabíječů. Významně zvýšenou aktivitu lymfocytů NK, ale i zvýšení jejich počtu u žen s rakovinou prsu zjistila studie B. L. Grubera a spol. (1993).

B. S. Peavey a jeho kolegové uvádějí, že po aplikaci relaxace s využitím biologické zpětné vazby došlo u pokusných osob k zlepšení fagocytózy funkce neutrofilních bílých krvinek.

Problémy s používáním relaxačních technik

Relaxační techniky jsou poměrně bezpečné. Problematické může být jejich využívání u lidí trpících schizofrenií nebo u těch, kdo jsou zaplaveni neintegrovaným psychologickým materiálem (např. lidí po toxických psychózách). U epilepsie je vhodná kratší svalová relaxace (ta může epilepsii dokonce příznivě ovlivnit), raději se však vyhneme dlouhým relaxačním technikám, jež by mohly přejít ve spánek v nevhodnou dobu a zvýšit tak riziko záchvatu.

Problémem v medicíně obecně, a zvláště při využívání relaxace, je ochota respektovat odborná doporučení a aktivně spolupracovat. U relaxačních technik to znamená pravidelný, nejlépe každodenní nácvik a praktikování.

Literatura

Nešpor, K.: Indikace relaxačních technik. Moravskoslezský referátový výběr z psychiatrie, 15, 1983, 2, s. 86-90
Nešpor, K.: Relaxační techniky – most mezi psychoterapií a medicínou. In: Skála, J., Růžička, J. (Ed.): Psychoterapie III, Triton, Praha, 1994, 49-65
Nešpor, K., Csémy, L.: Léčba a prevence závislostí. Příručka pro praxi. Psychiatrické centrum Praha, 1996, 203 s.
Nešpor, K., Frouzová, M.: Změny psychického stavu po relaxační technice u pacientů léčených na protialkoholním oddělení. Porovnání osob s vyšším a nižším stupněm neuroticismu. Čs. psychiatrie, 81, 1985, č. 5, s. 313-319
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Karel Nešpor

Primář MUDr. Karel Nešpor, CSc., (*1952) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. V Psychiatrické léčebně v Praze 8 se zabývá léčbou závislostí. Je vědeckým sekretářem Společnosti pro návykové nemoci a autorem více než 100 prací týkajících se léčby závislostí, psychoterapie, relaxačních technik a jógy.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné