Hned vedle Newtona
| 5. 1. 1996 | Vesmír 75, 53, 1996/1
V polovině prosince byla vedle Newtonova hrobu umístěna pamětní deska, na níž je vytesána Dirakova rovnice. Jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky Paul Adrian Maurice Dirac odvodil rovnici, jež vnesla do kvantové mechaniky teorii relativity a do kvantové fyziky cosi, čemu se říká gama-matice. Tato rovnice připouštěla nejen řešení pro elektron, ale ještě řešení pro kladně nabitou částici. Z logiky Dirakovy rovnice tedy vyplynula existence kladně nabitého pozitronu – částice s opačným nábojem, než má elektron. Roku 1932 byl pozitron objeven v kosmickém záření.
Nature 378, 223, 1995
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...