Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Co dělají forenzní lingvisté?

 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 476, 1995/8

Leccos. Občas se také stane, že jsou požádáni o řešení problému, jak by mělo být decentně pojmenováno povolání účastníka (účastnice) trestního řízení, aby již pojmenováním samým nebyla porota negativně ovlivněna. (Název povolání si bez nesnází doplní kterýkoli čtenář.)

Něco takového se ovšem nedá dělat pořád. Forenzní (soudní) lingvistika se zabývá všemi otázkami, které se týkají zároveň jazykovědy i právních věd, zejména kriminalistiky. Je to dosud mladý obor. Odborníci se sdružují v asociaci IAFL (International Association of Forensic Linguistics). Členy jsou převážně lingvisté z univerzit, tu a tam někdo z kriminalistického expertizního pracoviště.

Činnost asociace je zaměřena např. na identifikaci autorů výhružných dopisů, stanovení nářeční příslušnosti mluvčího v magnetofonové nahrávce, metodiku získávání srovnávacího materiálu či různé formy měnění hlasu. Zkoumají se osobnostní vlastnosti anonymního autora, jeho pravděpodobná motivace, věrohodnost uvedených údajů. Posuzuje se celkový stylizační proces a hledají se možnosti jak uplatnit větnou a slovnědruhovou analýzu.

Forenzní lingvistika se zabývá i jazykovou analýzou záznamů o přiznáních k trestné činnosti v policejních protokolech, jejichž autentičnost byla zpochybněna. Pozornost se věnuje také srozumitelnosti (resp. nesrozumitelnosti) právních textů.

Tato speciálně zaměřená lingvistika dosud trpí mnoha začátečnickými nedostatky. Vzájemnému pochopení forenzních lingvistů na mezinárodních kongresech často brání neznalost odlišností v právních řádech zúčastněných zemí. K sjednocení odborníků by měl přispět Journal of Forensic Linguistics, který ve Velké Británii začal vydávat Malcolm Coulthard z Birminghamské univerzity. (Naše řeč 78, 49, 1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné