Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Co dělají forenzní lingvisté?

 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 476, 1995/8

Leccos. Občas se také stane, že jsou požádáni o řešení problému, jak by mělo být decentně pojmenováno povolání účastníka (účastnice) trestního řízení, aby již pojmenováním samým nebyla porota negativně ovlivněna. (Název povolání si bez nesnází doplní kterýkoli čtenář.)

Něco takového se ovšem nedá dělat pořád. Forenzní (soudní) lingvistika se zabývá všemi otázkami, které se týkají zároveň jazykovědy i právních věd, zejména kriminalistiky. Je to dosud mladý obor. Odborníci se sdružují v asociaci IAFL (International Association of Forensic Linguistics). Členy jsou převážně lingvisté z univerzit, tu a tam někdo z kriminalistického expertizního pracoviště.

Činnost asociace je zaměřena např. na identifikaci autorů výhružných dopisů, stanovení nářeční příslušnosti mluvčího v magnetofonové nahrávce, metodiku získávání srovnávacího materiálu či různé formy měnění hlasu. Zkoumají se osobnostní vlastnosti anonymního autora, jeho pravděpodobná motivace, věrohodnost uvedených údajů. Posuzuje se celkový stylizační proces a hledají se možnosti jak uplatnit větnou a slovnědruhovou analýzu.

Forenzní lingvistika se zabývá i jazykovou analýzou záznamů o přiznáních k trestné činnosti v policejních protokolech, jejichž autentičnost byla zpochybněna. Pozornost se věnuje také srozumitelnosti (resp. nesrozumitelnosti) právních textů.

Tato speciálně zaměřená lingvistika dosud trpí mnoha začátečnickými nedostatky. Vzájemnému pochopení forenzních lingvistů na mezinárodních kongresech často brání neznalost odlišností v právních řádech zúčastněných zemí. K sjednocení odborníků by měl přispět Journal of Forensic Linguistics, který ve Velké Británii začal vydávat Malcolm Coulthard z Birminghamské univerzity. (Naše řeč 78, 49, 1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné