Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Co dělají forenzní lingvisté?

 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 476, 1995/8

Leccos. Občas se také stane, že jsou požádáni o řešení problému, jak by mělo být decentně pojmenováno povolání účastníka (účastnice) trestního řízení, aby již pojmenováním samým nebyla porota negativně ovlivněna. (Název povolání si bez nesnází doplní kterýkoli čtenář.)

Něco takového se ovšem nedá dělat pořád. Forenzní (soudní) lingvistika se zabývá všemi otázkami, které se týkají zároveň jazykovědy i právních věd, zejména kriminalistiky. Je to dosud mladý obor. Odborníci se sdružují v asociaci IAFL (International Association of Forensic Linguistics). Členy jsou převážně lingvisté z univerzit, tu a tam někdo z kriminalistického expertizního pracoviště.

Činnost asociace je zaměřena např. na identifikaci autorů výhružných dopisů, stanovení nářeční příslušnosti mluvčího v magnetofonové nahrávce, metodiku získávání srovnávacího materiálu či různé formy měnění hlasu. Zkoumají se osobnostní vlastnosti anonymního autora, jeho pravděpodobná motivace, věrohodnost uvedených údajů. Posuzuje se celkový stylizační proces a hledají se možnosti jak uplatnit větnou a slovnědruhovou analýzu.

Forenzní lingvistika se zabývá i jazykovou analýzou záznamů o přiznáních k trestné činnosti v policejních protokolech, jejichž autentičnost byla zpochybněna. Pozornost se věnuje také srozumitelnosti (resp. nesrozumitelnosti) právních textů.

Tato speciálně zaměřená lingvistika dosud trpí mnoha začátečnickými nedostatky. Vzájemnému pochopení forenzních lingvistů na mezinárodních kongresech často brání neznalost odlišností v právních řádech zúčastněných zemí. K sjednocení odborníků by měl přispět Journal of Forensic Linguistics, který ve Velké Británii začal vydávat Malcolm Coulthard z Birminghamské univerzity. (Naše řeč 78, 49, 1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné