Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Co dělají forenzní lingvisté?

 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 476, 1995/8

Leccos. Občas se také stane, že jsou požádáni o řešení problému, jak by mělo být decentně pojmenováno povolání účastníka (účastnice) trestního řízení, aby již pojmenováním samým nebyla porota negativně ovlivněna. (Název povolání si bez nesnází doplní kterýkoli čtenář.)

Něco takového se ovšem nedá dělat pořád. Forenzní (soudní) lingvistika se zabývá všemi otázkami, které se týkají zároveň jazykovědy i právních věd, zejména kriminalistiky. Je to dosud mladý obor. Odborníci se sdružují v asociaci IAFL (International Association of Forensic Linguistics). Členy jsou převážně lingvisté z univerzit, tu a tam někdo z kriminalistického expertizního pracoviště.

Činnost asociace je zaměřena např. na identifikaci autorů výhružných dopisů, stanovení nářeční příslušnosti mluvčího v magnetofonové nahrávce, metodiku získávání srovnávacího materiálu či různé formy měnění hlasu. Zkoumají se osobnostní vlastnosti anonymního autora, jeho pravděpodobná motivace, věrohodnost uvedených údajů. Posuzuje se celkový stylizační proces a hledají se možnosti jak uplatnit větnou a slovnědruhovou analýzu.

Forenzní lingvistika se zabývá i jazykovou analýzou záznamů o přiznáních k trestné činnosti v policejních protokolech, jejichž autentičnost byla zpochybněna. Pozornost se věnuje také srozumitelnosti (resp. nesrozumitelnosti) právních textů.

Tato speciálně zaměřená lingvistika dosud trpí mnoha začátečnickými nedostatky. Vzájemnému pochopení forenzních lingvistů na mezinárodních kongresech často brání neznalost odlišností v právních řádech zúčastněných zemí. K sjednocení odborníků by měl přispět Journal of Forensic Linguistics, který ve Velké Británii začal vydávat Malcolm Coulthard z Birminghamské univerzity. (Naše řeč 78, 49, 1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...