Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Korespondence českých neslyšících

 |  5. 7. 1995
 |  Vesmír 74, 415, 1995/7

Čeština je pro české neslyšící cizím jazykem docela jinak než např. pro české jazykové menšiny. Příslušníci jazykové menšiny se mezi sebou ústně i písemně dorozumívají ve své mateřštině a čeština jim slouží jen k navázání kontaktu s "většinou". Neslyšící však mají v písemném styku omezené možnosti i při dorozumívání uvnitř menšiny. Znakový jazyk v psané podobě neexistuje a neslyšící si proto dopisují v "jazyce většiny".

Dopisy českých neslyšících se vyznačují ornamentálností jak po stránce výtvarné (vybarvená písmena, vysvětlující kresbičky), tak v užívání ustálených obratů, mnohdy dost deformovaných. Ojedinělé nejsou ani případy, kdy květnaté slovní obraty nahrazují celé sdělení – jejich jediným cílem je navázat kontakt.

Gramaticky bývají dopisy většinou tak nesprávné, že při prvním čtení je těžké rozpoznat, co vůbec chtěl pisatel sdělit. Jindy naopak obsahují věty gramaticky až nápadně bezchybné, které však postrádají návaznost, jsou to vlastně jen citované vzory. Za citování lze považovat také případy, kdy se jedno slovo objevuje často v jediném tvaru bez ohledu na pozici ve větě. Např. pro kino je představitelem významu tvar kině (všichni šli do kině).

V dopisech také bývají citovány celé pasáže převzaté z obdrženého dopisu, stává se, že pisatel převezme text včetně oslovení (Anča oslovuje adresátku jiného jména "Milá Ančo", protože tak bývá oslovována v dopisech, které ona sama dostává, a o sobě samé píše ve 3. osobě, protože tak o ní píší jiní).

Předmětná stránka sdělování je v česky psané komunikaci neslyšících odsunuta do pozadí, do popředí vystupuje stránka intersubjektivní – udržení a rozvíjení kontaktu, akt posílání a dostávání dopisů jako prestižní záležitost. (Slovo a slovesnost 56, 23, 1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné