Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Novozélandská jeskyně Bohemia

 |  5. 6. 1995
 |  Vesmír 74, 338, 1995/6

V roce 1990 působila na Novém Zélandu výprava České speleologické společnosti. Cílem průzkumu se stala oblast Mt. Owen na severozápadě Jižního ostrova. Tvoří ji především arthurské mramory svrchního ordoviku. Kromě několika menších jeskyní se podařilo objevit dva rozsáhlé jeskynní systémy, které byly pojmenovány Achernar a Bohemia.

První z nich je spletí tzv. freatických kanálů (tj. kanálů vzniklých pod vodou), chodeb, dómů a šachet. Až na dně, v hloubce -252 m, je rozlehlý dóm Black Box. Vyvinul se na kontaktu karbonátů a podložních černých fylitů, které patří pravděpodobně ke graptolitickým břidlicím až fylitům Flora formace. Fascinující pohled na zdejší krápníkovou výzdobu byl důstojnou předehrou k později objevenému argonitovému překvapení v jeskyni Bohemia.

Průzkum, dokumentace, fotografování a odběry vzorků v 1540 m dlouhém systému Achernaru trvaly našemu devítičlennému týmu měsíc. Teprve několik dnů před koncem expedice jsme našli vchod do Bohemie. Podařilo se téměř nemožné a ve zbylém čase jsme zpracovali dokumentaci 3500 m chodeb s převýšením 393 m. Na víc nezbyl čas. Na plánu jeskyně zůstala spousta otazníků a i u chodeb 20 m širokých, ztrácejících se v neznámu. Navzdory nedokončenému průzkumu se Bohemia vyhoupla mezi nejvýznamnější jeskyně světa. Systém totiž ukrývá 810 m dlouhý a 60 až 110 m široký dóm, nazvaný Sen albeřických jeskyňářů. Je to nejen největší podzemní prostora Nového Zélandu, ale zároveň jedna z největších na světě. Navíc strop dómu pokrývá v obrovských souvislých plochách změť sněhobílé aragonitové výzdoby, doplněná měkkou hmotou hydromagnezitu. Bylo by velice obtížné jmenovat nejkrásněji vyzdobené jeskyně světa, ale Bohemia asi zaujme jedno z předních míst.

S těmito výsledky jsme výpravu OWEN 90 museli podle plánu ukončit. Trvalo čtyři roky, než se podařilo zorganizovat druhou novozélandskou akci OWEN 94, tentokrát s cílem dokončit průzkum v jeskyni Bohemia.

Zélandští jeskyňáři v době naší nepřítomnosti nezaháleli a pokračovali v poznávání chodeb, především těch "nejvyzývavějších", označených otazníky. Průzkum prováděly menší skupiny v kratších časových údobích a akce bohužel nikdo nekoordinoval. Ani mapová dokumentace nebyla zpracovávána tak podrobně, jak je to běžné u našich speleologů. Proto hned na začátku výpravy v roce 1994 bylo nutné seznámit se podrobně s téměř 3 km chodeb objevených místními jeskyňáři, a teprve potom se mohlo pokračovat v systematické práci započaté r. 1990.

Během sedmi týdnů v únoru a březnu 1994 jsme objevili a zdokumentovali přes 800 m nových prostor, z toho část připadla na obtížně lezitelný komín s extrémně lámavými stěnami. Komín dával naději proniknout do vyšších pater jeskyně, o což jsme se bezvýsledně snažili i z povrchu. Hledali jsme hypotetický horní vchod. Celková délka jeskynního systému Bohemia tak vzrostla na 8 km a denivelace činí 663 m.

Nejdůležitějším objevem se stala zdánlivě bezvýznamná boční chodba, kterou protéká říčka. Viděli jsme, že mohutný meandr je celý zaříznut v podložních fylitech a pouze strop je tvořen šikmo ukloněnou deskou karbonátů. Tento poznatek nás donutil vrátit se do gigantických dómů a navazujících chodeb a znovu velmi podrobně studovat příčné profily prostor založených na kontaktu karbonátů a podložních nekrasových hornin. V praxi to znamenalo zlézat a dokumentovat nesmírně drolivé stěny, nebo se naopak protahovat mezi obrovskými zřícenými stropními bloky až na skalní podloží.

Výsledky průzkumu jsou překvapující. Eroze dosáhla ve fylitech hloubky i patnácti metrů. Původně jsme zastávali názor, že obrovské prostory vznikly na bázi karbonátů boční (laterální) erozí původně freatických kanálů. Na základě nových poznatků se zdá, že když krasové zahlubování výše ležících chodeb dosáhlo podloží karbonátů, nedošlo k zmíněnému bočnímu rozšiřování, jak můžeme vidět například v mohutných chodbách francouzské jeskyně Pierre St. Martin, ale zahlubování pokračovalo do fylitů. Teprve když fylitové kaňony dosáhly takových rozměrů, že byla narušena stabilita jejich stěn a stropů, začaly se drobit a opadávat stropní bloky a sesouvat stěny. Tímto způsobem se prostory zvětšovaly, ale především v měkkých a méně soudržných fylitech. Karbonátový strop byl poznamenán destrukcí jen velmi málo. Zřejmě máme co činit zatím s největší prostorou vytvořenou ve fylitech. Zcela otevřená zůstává otázka zřetelných stop tektonických pohybů na kontaktu fylitů a karbonátů. Je třeba zabývat se geologickou pozicí fylitů, jejich stářím a vložkami vulkanických hornin, které též byly v jeskyni objeveny. Rentgenové analýzy vzorků různých typů unikátní výzdoby ukázaly, že v jeskynní výzdobě převládá čistý aragonit a v případě měkkých forem čistý hydromagnezit.

Během výpravy se řešily i jiné úkoly než speleo-geologický průzkum. V neposlední řadě to bylo měření teplot a průtoků vody, filmovalo se a několik akcí jsme věnovali fotografování. Pokud budeme výpravu hodnotit z hlediska provedené dokumentace, průzkumu a množství kvalitních fotografií, byla expedice velice úspěšná. Vezmeme-li však v úvahu, že jsme na Zéland odjížděli s úmyslem dokončit průzkum Bohemie, expedice svůj cíl "nesplnila". Poodhalením mechanizmu vzniku obřích dómů a objevením mnoha nových geologických prvků však bylo nastoleno takové množství dalších otázek, že jsme již při likvidaci tábora u jezera Bulmer Lake zahájili přípravy na expedici OWEN 96.1)

Obrázky

Poznámky

1) Obě dosavadní výpravy byly financovány především z rodinných rozpočtů jejich účastníků a vlastní hospodářskou činností organizátora – základní organizace 5-02 „Albeřice“ České speleologické společnosti. Přesto však děkujeme vzácným sponzorům: Becher Karlovy Vary, pension Javor v Malé Úpě, Prim NOvé Město nad Metují a Ralston/Bateria Slaný. Náš vděk patří i několika dalším institucím a jednotlivcům, kteří zcela nezištně pomohli.

OWEN '90 (6. 2. - 11. 4. 1990), účastníci: Ing. Ladislav Beneš, Libor Fridrich, RNDr. David Havlíček, Vladimír Kracík, Petr Loskot, Bohumil Šustek, Pavel Tásler, RNDr. Radko Tásler, RNDr. Jiří Tomášek

OWEN '94 (12. 2. - 6. 4. 1994), účastníci: Ing. Ladislav Beneš, RNDr. David Havlíček, Jan Kratochvíl, Petr Loskot, Pavel Tásler, RNDr. Radko Tásler, RNDr. Jiří Tomášek

Vedení obou výprav: RNDr. Radko Tásler

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉ OBLASTI:

Poloha zkoumaného terénu: v severozápadní části Jižního ostrova Nového Zélandu (viz mapku), provincie Nelson, krasová oblast Mt. Owen, konkrétně Peru Hill (1 330 m n.m.) a Brazil Hill (1 320 m n.m.), spojovací hřeben a přilehlé okolí.

Nadmořská výška: okolo 1 200 m

Flóra: stromy příbuzné našemu buku (rod Nothofagus); kapradiny, množství lišejníků, vysokohorská tráva Mountain Tussock (Chinochlora Pallens), vysokohorské květiny rodu Celmisia, připomínající naše kopretiny; pichlavé rostliny ze skupin AgavaceaeUmbelliferae s ostrými hroty na koncích listů.

Fauna: papoušci nestor kea (Nestor notabilis; dovedou prokousat stan a zničit lano), drobní vačnatci possumové (dobře šplhají po lanech a mají vynikající čich); z hmyzu jsou zajímavé "jeskynní kobylky" rodu Rhaphidophoridae.

Klima: oblast mírného pásma

Geologie: zkoumaný terén s výchozy hornin, do 1 200 m n. m. zarostlý vegetací, krytý mocnou vrstvou humózní hlíny s porosty mechů, výše holý, skalnatý. Podstatnou část tvoří metamorfované karbonátové horniny Arthur Marble (modrošedé až černé, často bělavě šmouhované). Podle chemizmu i výsledků petrografického studia výbrusů je možno tyto horniny označit jako kalcitické krystalické vápence (mramory), obsahují však i několik desítek metrů mocné polohy silicifikovaných hornin. V jejich okolí jsou mramory zbřidličnatěny (kliváž).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radko Tásler

RNDr. Radko Tásler (*1960) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval jako geolog v Geoindustrii a nyní je manažerem a speleogeologem v ZO 5-02 Albeřice České speleologické společnosti.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné