Dožívají se vědci vyššího věku než ostatní populace?

Touto problematikou se zabývala jedna americká studie v roce 1954 a její výsledky byly podnětem pro sedm psychologů z Kalifornie, aby tuto otázku znova prozkoumali. Studie se týkala 788 mužů s vysokoškolským vzděláním, narozených r. 1922, která ukázala, že už během školních let byli pozdější vědci a učenci celkově uzavřenější než jejich vrstevníci a vykazovali také nižší zájem o nějaké sociální vazby vůči svému okolí. Podrobné srovnání všech skupin ukázalo, že pro nevědecky zaměřené jedince činila pravděpodobnost časnější smrti 26 %, celkem 72 % vědců se dožilo alespoň 70 let, zatímco byznysmani jen v 67 %. Tento rozdíl bylo možno vysvětlit tím, že vědci žijí obecně klidnějším životem, který někdy nemá daleko k určitému řeholnictví . Biolog prof. Lewis Wolper z Univerzity College v Londýně k tomuto problému řekl: Kdo chce být skutečným vědcem, ten nesmí ani pít alkohol, ani holdovat nadměrné konzumaci potravin. Jeho život prostě musí být méně výstřední, než jak žije společnost byznysmanů. (Munch. med. Wschr. 136, s. 7, 1994/13)