Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Jak vzniklo místní jméno Jablonec?

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 64, 1995/2

Vždy mne přitahovaly jazykové jevy, zejména původ slov. Žiji v Jablonci nad Nisou a marně pátrám po etymologii jména tohoto města. Pokud je mi známo, existují dva výklady názvu:

První – romantický – vyskytující se v české literatuře, odvozuje pojmenování města od jabloně, která prý rostla u brodu přes řeku Nisu.

Druhý – "německý" – vztahuje název ke slovu "gabel" (vidlice, větvení), které dává do souvislosti s tím, že Jablonec leží na soutoku Novoveské, Lučanské a Bílé Nisy.

Setkal jsem se však ještě s dalším výkladem. Podle něj souvisí jméno města s latinským "gabulum", což je místo na hraniční stezce, kde se vybírala daň (poplatek, clo), snad ze soli.

Tomuto výkladu by odpovídala skutečnost, že v nedaleké Žitavě, která leží na stezce, po níž byla do Lužice přivážena sůl a na níž se nacházela i osada, která nyní nese jméno Jablonec, je do dnešních časů zachována velmi významná historická stavba pocházející z 12. – 13. století, které se říká solnice. Krom toho je nápadné, že všechna místa na českém území, mající ve svém základu kmen "jabl-" (středověké "gabl-"), např. Jablonné, Jablunkov atd., leží poblíž přirozených hranic českých zemí a vždy v místech, kde lze předpokládat existenci stezek procházejících pohraničními hvozdy.

Chtěl bych vás požádat o pomoc při objasnění tohoto problému, nebo alespoň o doporučení literatury, existuje-li jaká, která by mě přiblížila k cíli mého hledání.

Ing. Miroslav Matušek, CSc., Jablonec nad Nisou

Odpověď jazykového poradce Vesmíru:

Na dotaz týkající se původu místního jména Jablonec (popříp. též Jablonné) sděluju toto:

Všichni dosavadní badatelé se shodují v tom, že jsou tato jména odvozena od slova jabloň. Uvedené argumenty jsou sice zajímavé, ale neobstojí. Pokud jde o grafickou podobu gabl-, jde prostě o starý český pravopisný úzus, podle něhož se souhláska [j] označovala písmenem g (a to ve všech slovech). Podrobný výklad i s historickými doklady lze nalézt v II. díle monumentálního díla Antonína Profouse "Místní jména v Čechách" (Praha 1949) a v starší, německy psané práci E. Schwarze "Die Ortsnamen des Bezirks Gablonz" (Reichenberg 1934).

Prof. F. Daneš, Ústav pro jazyk český AV ČR

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorech

František Daneš

Miroslav Matušek

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...