Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Fyziologie zeleného světa

Sto let od narození Silvestra Práta
 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 675, 1995/12

Se jménem prof. PhDr. S. Práta (1. 12. 1895 – 1. 8. 1990) je spjato jedno dlouhé období dějin fyziologie rostlin v Čechách. Jako žák prof. B. Němce absolvoval r. 1919 Filozofickou fakultu UK. O čtyři roky později se habilitoval na nově vzniklé Přírodovědecké fakultě, kde byl r. 1938 jmenován řádným profesorem fyziologie a anatomie rostlin; r. 1939 převzal vedení Ústavu pro fyziologii rostlin Univerzity Karlovy. Roku 1955 byl jmenován řádným členem Československé akademie věd.

Zvláštní pozornost věnoval sinicím a řasám (viz též Vesmír 70, 163, 1991/3). Zabýval se jejich ekologií, chemickým složením, výživou, metabolizmem a jejich úlohou při tvorbě travertinů. Poslednímu problému věnoval monografii Studie o biolithogenezi (1929). Na katedře fyziologie rostlin UK založil unikátní sbírku čistých kultur sinic, řas a játrovek, kterou později převzala ČSAV.

Druhým hlavním předmětem vědeckých zájmů prof. Práta byla minerální výživa vyšších rostlin. K jejímu poznání přispěl řadou prací: o permeabilitě a plazmolýze, o absorpci minerálních látek kořeny, o antagonizmu iontů v živných roztocích a o účincích solí těžkých kovů (1922 – 1939).

S několika diplomanty a spolupracovníky se také věnoval objasnění podstaty vlivu humusových látek na rostliny: na jejich minerální výživu, růst a metabolizmus. Huminové kyseliny a fulvokyseliny označil radioizotopem uhlíku a prokázal jejich transport do rostliny a v rostlině. Poznatky shrnul v knize Humus a jeho význam (1964).

K metodickému pokroku ve fyziologii rostlin a dalších biologických oborech S. Prát přispěl zaváděním a rozvíjením moderních fyzikálně chemických metod, především polarografické metody J. Heyrovského. Asi jako první na světě studoval již na začátku 20. let (s prof. Heyrovským) pohyb radionuklidů v rostlinném těle.

Velkou osobností byl prof. Prát i jako pedagog. Jeho vyjadřování bylo maximálně úsporné, přitom jasné a přesné, výklad názorný. Byl přísný, ale také laskavý, měl smysl pro humor. Jeho vysokoškolské učebnice získaly popularitu. Roku 1932 vydal Fysiologii chemickou a fyzikálně chemickou, jako třetí díl desetisvazkového Rostlinopisu, který redigoval. Jeho příručky Příprava rukopisu pro tisk (1933) a Rostlina pod drobnohledem (1944) jsou velmi užitečné i dnes. Široké veřejnosti byla určena poetická knižní publikace Příběhy kaštanu (1944), ukazující, že byl také vynikajícím fotografem.

Ke vzpomínce na pana profesora připojuji, spolu s ostatními našimi rostlinnými fyziology, i vyjádření úcty a vděčnosti jeho paní, prof. PhDr. Emanuele Nohejlové-Prátové, DrSc.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Jiří Luštinec

Doc. RNDr. Jiří Luštinec, CSc., (*1934) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Praze se zabývá fyziologií a biochemií rostlin.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné