Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Ještě jednou o "přirozeném egoizmu"

Vesmír 74, 409, 1995/7
 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 604, 1995/11

[...] Kritický rozbor eseje J. Bouzka by mohl být dlouhý. Lze brát větu po větě a zkoumat, zda autor vždy doložil své odvážné tvrzení logickým argumentem. Zkrátím to. V eseji není uveden v podstatě žádný, kromě jednoho, který stojí za uvedení: japonské chi, protiklad německého ich, je dokladem toho, jak se každý slušný Japonec snaží potlačit své já (na rozdíl od sobeckých Evropanů). Všechna tvrzení, počínaje první větou a konče poslední, jsou prostě sdělena jako holá fakta, která jsou přece tak zřejmá, že je zbytečné je dokládat nějakým argumentem. Dozvěděli jsme se, že největším zlem v historii lidstva je egoizmus a že na tomto zlu stojí právě tržní systém, který budujeme. Toto zlo je nutné překonat a možnosti autor vidí patrně v odvrácení se od “nebezpečné″ tržní společnosti (ale kam, zpět do totality?) nebo snad v zavedení nějakých úprav v právním systému. Autor označil komunizmus jako nové otroctví, ale přitom volá po umělém nastolení nové kooperativní společnosti, aniž si uvědomil, že právě komunizmus byl tím historickým pokusem o vybudování takové společnsoti. Autor nám zapomněl říci, co on pokládá za individuální egoizmus, co to je samostatný jedinec, řád, skupinové sobectví, moderní egoizmus, co rozumí pod slovy kooperace, osamostatnění lidského já, lidská svoboda, nižší já, vyšší já, nesvobodné já apod. Dokonce jsme byli poučeni o tom, proč v češtině špatně chápeme Darwinův termín struggle (do češtiny byl údajně špatně přeložen jako třídní či tržní boj!!!). [...] v eseji se to hemží slovy typu svědomí, vhodný, morální odpovědnost, cesta vzhůru, negativní úloha, krize, otroctví, pokušení, oslavy násilí, pudová zvířeckost, barbarizace, podlidská sféra, bratrství, zotročení, pomoc druhým, hřích, tolerování lumpů, ctnost, zdravě cítící lidé a dalšími. Dodám jen: Chceme-li diskutovat, definujme si nejdříve pojmy a studujme teorii.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Emil Tkadlec

Doc. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., (*1956) vystudoval Vysokou školu veterinární v v Brně. Na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc a V Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně se zabývá populační ekologií.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné