Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Ještě jednou o "přirozeném egoizmu"

Vesmír 74, 409, 1995/7
 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 604, 1995/11

[...] Kritický rozbor eseje J. Bouzka by mohl být dlouhý. Lze brát větu po větě a zkoumat, zda autor vždy doložil své odvážné tvrzení logickým argumentem. Zkrátím to. V eseji není uveden v podstatě žádný, kromě jednoho, který stojí za uvedení: japonské chi, protiklad německého ich, je dokladem toho, jak se každý slušný Japonec snaží potlačit své já (na rozdíl od sobeckých Evropanů). Všechna tvrzení, počínaje první větou a konče poslední, jsou prostě sdělena jako holá fakta, která jsou přece tak zřejmá, že je zbytečné je dokládat nějakým argumentem. Dozvěděli jsme se, že největším zlem v historii lidstva je egoizmus a že na tomto zlu stojí právě tržní systém, který budujeme. Toto zlo je nutné překonat a možnosti autor vidí patrně v odvrácení se od “nebezpečné″ tržní společnosti (ale kam, zpět do totality?) nebo snad v zavedení nějakých úprav v právním systému. Autor označil komunizmus jako nové otroctví, ale přitom volá po umělém nastolení nové kooperativní společnosti, aniž si uvědomil, že právě komunizmus byl tím historickým pokusem o vybudování takové společnsoti. Autor nám zapomněl říci, co on pokládá za individuální egoizmus, co to je samostatný jedinec, řád, skupinové sobectví, moderní egoizmus, co rozumí pod slovy kooperace, osamostatnění lidského já, lidská svoboda, nižší já, vyšší já, nesvobodné já apod. Dokonce jsme byli poučeni o tom, proč v češtině špatně chápeme Darwinův termín struggle (do češtiny byl údajně špatně přeložen jako třídní či tržní boj!!!). [...] v eseji se to hemží slovy typu svědomí, vhodný, morální odpovědnost, cesta vzhůru, negativní úloha, krize, otroctví, pokušení, oslavy násilí, pudová zvířeckost, barbarizace, podlidská sféra, bratrství, zotročení, pomoc druhým, hřích, tolerování lumpů, ctnost, zdravě cítící lidé a dalšími. Dodám jen: Chceme-li diskutovat, definujme si nejdříve pojmy a studujme teorii.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Emil Tkadlec

Doc. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., (*1956) vystudoval Vysokou školu veterinární v v Brně. Na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc a V Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně se zabývá populační ekologií.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné