Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Antropogeometrie

 |  5. 10. 1995
 |  Vesmír 74, 598, 1995/10

V prvním z těchto sloupečků o umění a vědě, takovém malém manifestu, jsem psal o rozdílu mezi hleděním, díváním se a viděním. O tom, jak když se s něčím setkáme, tak na to hledíme, hlídáme si to a hledíme si toho. Když se pak začneme divit, jsme už u dívání, a když to všechno dopadne dobře, tak začneme vidět – a také vědět. A o tom, že to tak chodí ve vědě i v umění.

Teď bych se chtěl chvilku věnovat jednomu aspektu této triády, totiž aspektu samému. Slovo aspekt, pocházející z latinského aspectum, se řekne česky vzhled, vid; souvisí s takovými slovy jako species (druh, vzhled), specialista, specifický, vzdáleněji i se speculum (zrcadlo) a specializace; při troše námahy bychom našli i jakous takous souvislost se špiony. Důležité je, že když něco vidíme, tak to vidíme vždy jako něco; v tom se shoduje psychologie percepce s fenomenologií i s Wittgensteinem. Ten se ptá: “Mohli by existovat lidé, kterým by chyběla schopnost vidět něco jako něco – a jak by to pak bylo? Co by to mělo za důsledky? – Byl by tento defekt srovnatelný s barvoslepostí nebo s nedostatkem absolutního sluchu? Nazval bych to aspektovou slepotou.″ Taková aspektová slepota by možná byla to, po čem toužili logičtí pozitivisté jako po bezprostředním, neutrálním pozorování, na němž by se mohla vystavět jistá a neotřesitelná budova vědy. Husserl si to myslel také, a proto ho někteří řadí k logicistům.

Je to ale ještě složitější. Vidíme-li něco jako něco, pak nám to znemožňuje vidět to současně jako něco jiného. Každý způsob vidění je i způsobem nevidění. O tom je slovo specialista. Ale to, že něco vidíme jako něco, si uvědomíme, teprve když se nám podaří (nebo nám to někdo ukáže) vidět to jako něco jiného. “Aspekt si uvědomíme při změně aspektu (Aspektwechsel),″ říká Wittgenstein a na jiném místě pokračuje: “A proto vysvitnutí aspektu jeví se napůl jako prožitek vidění, napůl jako myšlení.″

Myslím si, že malíř Jiří Načeradský a matematik Jaroslav Nešetřil se pokoušejí o takový Aspektwechsel znázornění prostoru – napůl vidění, napůl myšlení. Poučeni řešeními a konstrukcemi malířů dob starých i nových, ale i současnou geometrií usilují o ″nové znázornění, novou optiku, jinou konstrukci obrazu, která umožní vystižení světa pochyb, světa fragmentárních zkušeností, světa změti vizuálních informací″. Právě tím, že o to usilují rukou společnou a nerozdílnou (obrazy a kresby signují oba), ruší umělé hranice mezi uměním a vědou, hranice mezi věděním a viděním.

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné