Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Problémy francouzské vědy

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 57, 1995/1

Největším státním badatelským zařízením ve Francii je Státní ústředí pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique – CNRS). Zaměstnává kolem 25 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc vědců, 8 tisíc inženýrů a 5 tisíc techniků v 1 300 ústavech (údaje z r. 1991). Letos v létě dostala tato instituce nového generálního ředitele. Je jím Guy Aubert, fyzik zabývající se magnetizmem, který nahradil ve funkci biologa F. Kourilského. Jelikož se nový ředitel netajil úmyslem ozdravit hospodaření CNRS, očekávali vědci jisté finanční škrty.

To, co přišlo, však předčilo všechna očekávání. G. Aubert nejprve zablokoval veškeré výdaje, aby udělal pořádek, a poté oznámil radikální opatření: letošní finanční zdroje se sníží na 60 %, neboť je třeba vyrovnat schodek 550 milionů franků, které vláda přislíbila, ale neposkytla. Malou útěchou může být možnost povolit překročení limitu ve zvláště opodstatněných případech. Skeptici tvrdí, že je to jen náznak špatné budoucnosti CNRS. Vláda se možná rozhodne restrukturalizovat CNRS a snížit počet ústavů z 1 300 až na 400 (mnohé z nich přejdou na univerzity). Vědci se nadále věnují výzkumu – nyní však především možných zdrojů pro financování svých vědeckých programů.

Boj francouzské vědy o významné postavení ve světové konkurenci mohl negativně ovlivnit diskutovaný zákon o používání francouzského jazyka (viz Vesmír 73, 416, 1994/7). Naštěstí byl v parlamentu částečně seškrtán. Již není třeba se obávat povinnosti publikovat původní články ve francouzštině nebo zároveň ve francouzském překladu. Uplatnění zákona by jistě bylo medvědí službou francouzské vědě, pozici francouzštiny jako mezinárodního vědeckého jazyka by neupevnilo a francouzské badatele by bývalo zatížilo nesmyslnými úkoly. Navíc, o silném národním cítění Francouzů nikdo nemůže pochybovat a tak se francouzská vědní terminologie bude i nadále používat a základní vědecká či populárně vědecká literatura bude i nadále vznikat – i bez nacionalisticky laděného zákona, který stavěl vědce do pozice zrádců národa. Pozor však, jisté nebezpečí pokut (či dokonce věznění) může ještě vyplývat z ustanovení předepisujících požadavky na vědecké konference organizované ve Francii!

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...