Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Problémy francouzské vědy

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 57, 1995/1

Největším státním badatelským zařízením ve Francii je Státní ústředí pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique – CNRS). Zaměstnává kolem 25 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc vědců, 8 tisíc inženýrů a 5 tisíc techniků v 1 300 ústavech (údaje z r. 1991). Letos v létě dostala tato instituce nového generálního ředitele. Je jím Guy Aubert, fyzik zabývající se magnetizmem, který nahradil ve funkci biologa F. Kourilského. Jelikož se nový ředitel netajil úmyslem ozdravit hospodaření CNRS, očekávali vědci jisté finanční škrty.

To, co přišlo, však předčilo všechna očekávání. G. Aubert nejprve zablokoval veškeré výdaje, aby udělal pořádek, a poté oznámil radikální opatření: letošní finanční zdroje se sníží na 60 %, neboť je třeba vyrovnat schodek 550 milionů franků, které vláda přislíbila, ale neposkytla. Malou útěchou může být možnost povolit překročení limitu ve zvláště opodstatněných případech. Skeptici tvrdí, že je to jen náznak špatné budoucnosti CNRS. Vláda se možná rozhodne restrukturalizovat CNRS a snížit počet ústavů z 1 300 až na 400 (mnohé z nich přejdou na univerzity). Vědci se nadále věnují výzkumu – nyní však především možných zdrojů pro financování svých vědeckých programů.

Boj francouzské vědy o významné postavení ve světové konkurenci mohl negativně ovlivnit diskutovaný zákon o používání francouzského jazyka (viz Vesmír 73, 416, 1994/7). Naštěstí byl v parlamentu částečně seškrtán. Již není třeba se obávat povinnosti publikovat původní články ve francouzštině nebo zároveň ve francouzském překladu. Uplatnění zákona by jistě bylo medvědí službou francouzské vědě, pozici francouzštiny jako mezinárodního vědeckého jazyka by neupevnilo a francouzské badatele by bývalo zatížilo nesmyslnými úkoly. Navíc, o silném národním cítění Francouzů nikdo nemůže pochybovat a tak se francouzská vědní terminologie bude i nadále používat a základní vědecká či populárně vědecká literatura bude i nadále vznikat – i bez nacionalisticky laděného zákona, který stavěl vědce do pozice zrádců národa. Pozor však, jisté nebezpečí pokut (či dokonce věznění) může ještě vyplývat z ustanovení předepisujících požadavky na vědecké konference organizované ve Francii!

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...