Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Problémy francouzské vědy

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 57, 1995/1

Největším státním badatelským zařízením ve Francii je Státní ústředí pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique – CNRS). Zaměstnává kolem 25 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc vědců, 8 tisíc inženýrů a 5 tisíc techniků v 1 300 ústavech (údaje z r. 1991). Letos v létě dostala tato instituce nového generálního ředitele. Je jím Guy Aubert, fyzik zabývající se magnetizmem, který nahradil ve funkci biologa F. Kourilského. Jelikož se nový ředitel netajil úmyslem ozdravit hospodaření CNRS, očekávali vědci jisté finanční škrty.

To, co přišlo, však předčilo všechna očekávání. G. Aubert nejprve zablokoval veškeré výdaje, aby udělal pořádek, a poté oznámil radikální opatření: letošní finanční zdroje se sníží na 60 %, neboť je třeba vyrovnat schodek 550 milionů franků, které vláda přislíbila, ale neposkytla. Malou útěchou může být možnost povolit překročení limitu ve zvláště opodstatněných případech. Skeptici tvrdí, že je to jen náznak špatné budoucnosti CNRS. Vláda se možná rozhodne restrukturalizovat CNRS a snížit počet ústavů z 1 300 až na 400 (mnohé z nich přejdou na univerzity). Vědci se nadále věnují výzkumu – nyní však především možných zdrojů pro financování svých vědeckých programů.

Boj francouzské vědy o významné postavení ve světové konkurenci mohl negativně ovlivnit diskutovaný zákon o používání francouzského jazyka (viz Vesmír 73, 416, 1994/7). Naštěstí byl v parlamentu částečně seškrtán. Již není třeba se obávat povinnosti publikovat původní články ve francouzštině nebo zároveň ve francouzském překladu. Uplatnění zákona by jistě bylo medvědí službou francouzské vědě, pozici francouzštiny jako mezinárodního vědeckého jazyka by neupevnilo a francouzské badatele by bývalo zatížilo nesmyslnými úkoly. Navíc, o silném národním cítění Francouzů nikdo nemůže pochybovat a tak se francouzská vědní terminologie bude i nadále používat a základní vědecká či populárně vědecká literatura bude i nadále vznikat – i bez nacionalisticky laděného zákona, který stavěl vědce do pozice zrádců národa. Pozor však, jisté nebezpečí pokut (či dokonce věznění) může ještě vyplývat z ustanovení předepisujících požadavky na vědecké konference organizované ve Francii!

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...