Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Problémy francouzské vědy

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 57, 1995/1

Největším státním badatelským zařízením ve Francii je Státní ústředí pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique – CNRS). Zaměstnává kolem 25 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc vědců, 8 tisíc inženýrů a 5 tisíc techniků v 1 300 ústavech (údaje z r. 1991). Letos v létě dostala tato instituce nového generálního ředitele. Je jím Guy Aubert, fyzik zabývající se magnetizmem, který nahradil ve funkci biologa F. Kourilského. Jelikož se nový ředitel netajil úmyslem ozdravit hospodaření CNRS, očekávali vědci jisté finanční škrty.

To, co přišlo, však předčilo všechna očekávání. G. Aubert nejprve zablokoval veškeré výdaje, aby udělal pořádek, a poté oznámil radikální opatření: letošní finanční zdroje se sníží na 60 %, neboť je třeba vyrovnat schodek 550 milionů franků, které vláda přislíbila, ale neposkytla. Malou útěchou může být možnost povolit překročení limitu ve zvláště opodstatněných případech. Skeptici tvrdí, že je to jen náznak špatné budoucnosti CNRS. Vláda se možná rozhodne restrukturalizovat CNRS a snížit počet ústavů z 1 300 až na 400 (mnohé z nich přejdou na univerzity). Vědci se nadále věnují výzkumu – nyní však především možných zdrojů pro financování svých vědeckých programů.

Boj francouzské vědy o významné postavení ve světové konkurenci mohl negativně ovlivnit diskutovaný zákon o používání francouzského jazyka (viz Vesmír 73, 416, 1994/7). Naštěstí byl v parlamentu částečně seškrtán. Již není třeba se obávat povinnosti publikovat původní články ve francouzštině nebo zároveň ve francouzském překladu. Uplatnění zákona by jistě bylo medvědí službou francouzské vědě, pozici francouzštiny jako mezinárodního vědeckého jazyka by neupevnilo a francouzské badatele by bývalo zatížilo nesmyslnými úkoly. Navíc, o silném národním cítění Francouzů nikdo nemůže pochybovat a tak se francouzská vědní terminologie bude i nadále používat a základní vědecká či populárně vědecká literatura bude i nadále vznikat – i bez nacionalisticky laděného zákona, který stavěl vědce do pozice zrádců národa. Pozor však, jisté nebezpečí pokut (či dokonce věznění) může ještě vyplývat z ustanovení předepisujících požadavky na vědecké konference organizované ve Francii!

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné