Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Nový molekulární pohled na původ člověka

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 534, 1994/9

Jen málo vědních oborů je zamořeno tolika chybami, předsudky a podvody jako výzkum původu člověka, zvláště pak genetické příbuznosti lidských „ras“. Genetická podobnost může být interpretována jako současný doklad existence společného předka. Předmětem rozsáhlého studia A. M. Bowcocka z Dallasu v USA a jeho kolegů byla geografická struktura proměnlivosti vysoce polymorfních sekvencí DNA - mikrosatelitů.

Mikrosatelity jsou jedno- až čtyřnásobná opakování nukleotidových sekvencí a jejich variabilita spočívá v různém počtu opakování. Polymorfní mikrosatelitová sekvence DNA byla použita pro sestavení fylogenetického stromu lidských ras (populací). Zatím jde jen o provizorní koncept metody a zajímavé bude i porovnání mezi člověkem a lidoopy.

Výsledek se shoduje s dřívějšími nálezy a ukazuje na iniciální oddělení první větve Afričanů od ostatních populací. Druhá větev oddělila Evropany od zbývajících neafrických ras. Na další větev umísťují znaky mikrosatelitové diverzity ne zcela jednoznačně Americké Indiány a východoasijské populace.

Current Biology 4, 651, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...