Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Taxonomický spor o rajče

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 475, 1994/8

David Spooner z Wisconsinské univerzity v Madisonu, Gregory Anderson z Connecticutské univerzity ve Storrsu a Robert Jansen z Texaské univerzity v Austinu dospěli k závěru, že rajče by mělo náležet do téhož rodu jako brambor, tj. do rodu Solanum. Zatím se rajče řadí do rodu Lycopersicon.

Zmínění vědci navrhují změnu taxonomického zařazení rajčete na základě analýzy chloroplastové DNA z 21 druhů rodu Solanum, tří druhů rodu Lycopersicon a zástupců dalších tří příbuzných rodů, kterou podporuje i nový pohled na morfologické znaky uvedených dvou druhů kulturních rostlin.

Taxonomické postavení rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum) vzhledem k bramboru obecnému (Solanum tuberosum) je již 240 let předmětem sporu. Švédský biolog Carl Linné zařadil r. 1753 oba druhy do rodu Solanum. O rok později však anglický botanik Philip Miller stanovil, že rajče patří do rodu Lycopersicon. Většina botaniků od té doby stranila Millerovi, ačkoliv vždy se jich našlo několik, kteří s ním nesouhlasili. Ať tento vědecký spor dopadne jakkoliv, pro běžné konzumenty zůstanou brambory bramborami a rajčata rajčaty (Chemical and Engineering News, Vol. 71, 1993, No. 11, p. 64).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné