Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Rašelina a Gaia

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 475, 1994/8

Rašeliniště, která se rozprostírají od tundry až po tropy na rozloze asi 5 milionů km2, obsahují 500 – 1 000 gigatun uhlíku – zhruba tolik, kolik je ho v atmosféře. Rašeliník Sphagnum tak dlouho odstraňuje z atmosféry víc uhlíku než jakýkoli jiný organizmus. Pro srovnání, rašeliniště na Borneu vážou na jendotku plochy stokrát víc uhlíku než sousední prales. Co je důležitější, v současné době prales nebo kterékoli jiné rostlinné společenstvo vázaný uhlík velmi rychle recykluje, takže čistá produkce kyslíku je nulová, zatímco uhlík v rašelině přetrvává po tisíce let. Rašeliniště tak mohou přispívat k čisté produkci kyslíku a odstraňovat z ovzduší oxid uhličitý – údajně by tato regulace mohla mít kapacitu plus minus 20 % atmosférického CO2. Při ochlazení, kdy rašeliniště rostou rychleji, by se tímto procesem rozvinula zpětná vazba, která by odebírala z ovzduší stále víc a víc oxidu uhličitého a tím by přivodila dobu ledovou.

Podle některých autorů jsou dokonce konečným, klimaxovým stadiem rostlinných společenstev právě rašeliniště, takže paradoxně se nejpokročilejší stadia vývoje společenstev skládají z “nejprimitivnějších“ druhů (New Scientist, 7. 5. 94).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné