Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Lze zamezit ztrátám ozonu?

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 474, 1994/8

Že člověk může škodit v globálním měřítku, se stalo již běžným kánonem – nejen zelených. Může však také v globálním měřítku napravovat?

Fyzik Alfréd Wong, který se zabývá plazmatem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, se domnívá že ano. A Wongovo řešení: Dvacet panelů ze zinku nebo z hliníku, každý o rozměrech alespoň fotbalového hřiště, nesených balonem by bylo schopno převádět do neaktivní formy atomy chloru uvolněné z chlorovaných fluorokarbonů. Wongova práce vyšla 9. května v prestižním fyzikálním časopise Phys. Rev. Lett. Přestože zatím referuje jen o výsledcích v labotorním měřítku, univrzita zorganizovala tiskovou konferenci a zpráva se dostala i do televizní sítě. Někteří atmosféričtí vědci vznášejí zatím pochyby (nebylo by to přirozené, kdyby tomu bylo jinak), avšak Wong již jedná s inženýrskou firmou o realizaci myšlenky. Pokud by jeden balon i s panelem („záclonou“) přišel na 25 milionů dolarů, vyžadoval by celý projekt záchrany globálního stratosférického ozonu celkem 500 milionů dolarů, což je vlastně zadarmo.

Ralph Cicerone z Kalifornské univerzity v Irvine se domnívá, že je vhodné se pustit do experimentu ve velkém měřítku. Cicerone však má vlastní důvody k pesimizmu: před 3 lety navrhl, že by bylo možné posunout složitou chemickou rovnováhu v atmosféře vypuštěním malých uhlovodíkových molekul (např. propanu) do stratosféry. Pozdější analýza však ukázala, že by to situaci ještě zhoršilo.

Science 264, 1401–1402, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...