Lze zamezit ztrátám ozonu?

Že člověk může škodit v globálním měřítku, se stalo již běžným kánonem – nejen zelených. Může však také v globálním měřítku napravovat?

Fyzik Alfréd Wong, který se zabývá plazmatem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, se domnívá že ano. A Wongovo řešení: Dvacet panelů ze zinku nebo z hliníku, každý o rozměrech alespoň fotbalového hřiště, nesených balonem by bylo schopno převádět do neaktivní formy atomy chloru uvolněné z chlorovaných fluorokarbonů. Wongova práce vyšla 9. května v prestižním fyzikálním časopise Phys. Rev. Lett. Přestože zatím referuje jen o výsledcích v labotorním měřítku, univrzita zorganizovala tiskovou konferenci a zpráva se dostala i do televizní sítě. Někteří atmosféričtí vědci vznášejí zatím pochyby (nebylo by to přirozené, kdyby tomu bylo jinak), avšak Wong již jedná s inženýrskou firmou o realizaci myšlenky. Pokud by jeden balon i s panelem („záclonou“) přišel na 25 milionů dolarů, vyžadoval by celý projekt záchrany globálního stratosférického ozonu celkem 500 milionů dolarů, což je vlastně zadarmo.

Ralph Cicerone z Kalifornské univerzity v Irvine se domnívá, že je vhodné se pustit do experimentu ve velkém měřítku. Cicerone však má vlastní důvody k pesimizmu: před 3 lety navrhl, že by bylo možné posunout složitou chemickou rovnováhu v atmosféře vypuštěním malých uhlovodíkových molekul (např. propanu) do stratosféry. Pozdější analýza však ukázala, že by to situaci ještě zhoršilo.

Science 264, 1401–1402, 1994