Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Člověk z Boxgrove – první Evropan

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 414, 1994/7

Británie byla před půl milionem let poloostrov a nosorožci, medvědi a hraboši migrovali stejně jako člověk. Člověk však byl doložen pouze nálezy kamenných artefaktů. V Boxgrove v západním Sussexu byla koncem roku 1993 nalezena holenní kost připisovaná hominidu Homo cf. heidelbergensis. Z rozměrů kosti paleontologové usuzují, že patřila jedinci s váhou alespoň 80 kg. Její stáří bylo stanoveno na 478 až 524 tisíc let. Nález učinil z lokality jedno z nejdůležitějších nalezišť pro studium hominidů v Evropě ve středním pleistocénu (730 000 – 130 000 let).

Práce na tomto nalezišti započaly r. 1985. Jako u všech paleontologických nálezů jsou velice klíčové otázky přesného určování stáří. Hraboše jsme v minulém odstavci uváděli proto, že hrají v určování stáří roli značky 500 tisíc let. Tehdy totiž vymřelého hryzce Mimomys savini (jehož stoličky mají kořeny) vystřídal hryzec vodní Arvicola terrestris (jehož stoličky kořeny nemají).

Na semináři, který se konal v listopadu 1993 pod záštitou European Science Foundation, se kriticky procházely údaje o raných osídleních v Evropě. Bylo tak přehodnoceno stáří naleziště Insernia ve střední Itálii ze 730 tisíc let na 500 tisíc let. Podobně byla zpochybněna uváděná vysoká stáří nalezišť (až dva miliony let) v jižní Francii, Španělsku a České republice (Písečný vrch, Bečov u Mostu?).

Naleziště Boxgrove se tak připojilo k mozaice nalezišť hominidů: Swanscombe (v Anglii), Bilzingsleben a Ehringsdorf (v Německu), Arago a Biache (ve Francii) a Vertesszöllös (v Maďarsku). Mezi dosud nezodpovězené otázky stále ještě patří jak a kdy člověk kolonizoval tuto planetu.

Nature 369, 275, 311-313, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné