Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Člověk z Boxgrove – první Evropan

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 414, 1994/7

Británie byla před půl milionem let poloostrov a nosorožci, medvědi a hraboši migrovali stejně jako člověk. Člověk však byl doložen pouze nálezy kamenných artefaktů. V Boxgrove v západním Sussexu byla koncem roku 1993 nalezena holenní kost připisovaná hominidu Homo cf. heidelbergensis. Z rozměrů kosti paleontologové usuzují, že patřila jedinci s váhou alespoň 80 kg. Její stáří bylo stanoveno na 478 až 524 tisíc let. Nález učinil z lokality jedno z nejdůležitějších nalezišť pro studium hominidů v Evropě ve středním pleistocénu (730 000 – 130 000 let).

Práce na tomto nalezišti započaly r. 1985. Jako u všech paleontologických nálezů jsou velice klíčové otázky přesného určování stáří. Hraboše jsme v minulém odstavci uváděli proto, že hrají v určování stáří roli značky 500 tisíc let. Tehdy totiž vymřelého hryzce Mimomys savini (jehož stoličky mají kořeny) vystřídal hryzec vodní Arvicola terrestris (jehož stoličky kořeny nemají).

Na semináři, který se konal v listopadu 1993 pod záštitou European Science Foundation, se kriticky procházely údaje o raných osídleních v Evropě. Bylo tak přehodnoceno stáří naleziště Insernia ve střední Itálii ze 730 tisíc let na 500 tisíc let. Podobně byla zpochybněna uváděná vysoká stáří nalezišť (až dva miliony let) v jižní Francii, Španělsku a České republice (Písečný vrch, Bečov u Mostu?).

Naleziště Boxgrove se tak připojilo k mozaice nalezišť hominidů: Swanscombe (v Anglii), Bilzingsleben a Ehringsdorf (v Německu), Arago a Biache (ve Francii) a Vertesszöllös (v Maďarsku). Mezi dosud nezodpovězené otázky stále ještě patří jak a kdy člověk kolonizoval tuto planetu.

Nature 369, 275, 311-313, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.