Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Léčitelství a etika

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 304, 1994/6

Uvědomuji si, že rýpu do problematiky velmi ožehavé, která nadto je velmi vzdálena mému oboru. Proto také se zde nechci zabývat otázkou vztahu léčitelů a lékařů v plné obecnosti. Chtěl bych jen v této souvislosti poukázat na jednu – zajisté nikoliv originální – myšlenku, a to že takové pojmy jako monopol, patent a výrobní tajemství by měly medicíně zůstat cizí.

Slýcháváme, že někdo je zázračným léčitelem, že léčí třeba rakovinu. Také třeba slýcháme, že na to léčení má nějaký starobylý postup, třeba staročínský. A zkrátka, kam prý se na něho všichni doktoři hrabou!

Nuže předpokládejme, že staří Číňané uměli léčit rakovinu, ale jejich léčebný postup byl zapomenut a až koncem dvacátého století se šťastnou náhodou popis tohoto postupu dostal do rukou jistého pana Vopršálka. (Tím se nechci dotknout nikoho, kdo se tak doopravdy jmenuje.) Co by měl pan Vopršálek při takovém štěstí dělat? Myslím, že etické by v té chvíli bylo jediné – umožnit zveřejnění zmíněného léčebného postupu. Pan Vopršálek by měl popis postupu předat některé lékařské fakultě či výzkumnému ústavu. Tam by ten postup obvyklými způsoby otestovali. Pokud by se osvědčil, byl by publikován a stal by se součástí standardní medicíny, a to nejen u nás, ale na celém světě. Panu Vopršálkovi by ovšem měl být přiznán podíl na slávě. Autor příslušné vědecké publikace by mu v ní měl poděkovat. A pokud se bude o věci psát v denním tisku a v populárně naučných časopisech (a pokud by šlo o léčení rakoviny, pak by se jistě psalo), pak ovšem ani tam by se na jeho jméno nemělo zapomenout.

Ovšem, jak jsme řekli, léčebný postup se stane součástí standardní medicíny. Znamená to, že by ho měli používat lékaři celého světa. Ale pozor, řekli jsme lékaři – tedy pan Vopršálek pouze v tom případě, že je náhodou MUDr. Vopršálek. Jinak se ho to už přestává týkat. Udělal to, co měl, a zasloužil se o lidstvo. Dále je však zcela zbytečné, aby neuměle konkuroval v léčení těm, kteří to studovali.

Takhle by to tedy mělo vypadat z hlediska etiky. Naproti tomu zcela proti etice by bylo, kdyby pan Vopršálek léčebný postup tajil a používal ho jen sám, jako jediný na světě. (Zde není podstatného rozdílu v tom, zda pan Vopršálek je lékař či léčitel.) Nemocných rakovinou jsou totiž na světě miliony a jen nepatrná část z nich má možnost dostavit se do ordinace pana Vopršálka. Mají ti ostatní zemřít jen proto, aby si pan Vopršálek uchoval nimbus zázračného léčitele (o penězích nemluvě)?

Tedy chlubí-li se někdo, že zná z medicíny něco, co nezná žádný lékař, lze mu na to odpovědět, že by se měl postarat o to, aby tomu tak nebylo. Měl by umožnit, aby všichni lékaři mohli znát to, co zná on. Jde přece o zdraví a životy lidí.

O autorovi

Bohdan Zelinka

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné