Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Konec huskyů v Antarktidě

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 355, 1994/6

Huskyové jsou krásní polární psi. Dnes se s nimi setkáváme ale již i v našich městech a při psích závodech v tažení saní či lyžařů. Jsou to oni, kdo r. 1911 pomohli výpravě Roalda Amundsena, že stanula na jižním pólu jako první. Těsně před výpravou nešťastného Roberta Scotta. Ten již tehdy pokrokově věřil, že může psy nahradit moderní motorovou technikou, což se mu v té době ještě vymstilo.

Dnes již pláně Antarktidy brázdí motory a psi jsou tam drženi jednak kvůli možnostem mimořádných událostí, jednak – a to snad hlavně proto – pro jejich nezdolnou životaschopnost a vztah k člověku. Povzbuzují ducha od domova vzdálených a krušnými podmínkami trpících polárníků.

Tomu bude napříště konec. Zavinily to viry, které by měli huskyové hostit a které by měly být silně nakažlivé a zhoubné pro místní tuleně. A tak skupiny ochránců životního prostředí začaly prosazovat odvezení huskyů z Antarktidy. A uspěly tak, že od letošního dubna je přítomnost huskyů na tomto kontinentě zakázána. Dochází k tomu vlastně téměř po stu letech, když první huskyové tam byly přivezeni r. 1898.

Rozhodnutí o odvezení padlo již r. 1991 na konferenci o Antarktidě, která se konala v Madridu. Věřme, že bylo plně uvážené. Určitě se neobejde bez lítosti mnohých polárníků. Měli k huskyům citové vztahy. (Science 263, 606, 1994).

Na tomto místě měla tato zpráva končit. Před jejím odesláním ke zveřejnění byly však získány další překvapivé informace. Je úmyslně ponechána nepřepracovaná a s tímto dodatkem. Snad tak více vynikne patrná nesmyslnost celé akce! Podle vedoucího informačního oddělení „British Antarctic Survey“ odstěhovávaní huskyové žádné viry neměli!! Potvrdí-li se toto sdělení, bude to jen další příklad toho, jak se hysterie doprovázející akce některých „ochranářských“ skupin opět uplatnila. Kdo a na jakých skutečnostech provádí takováto závažná rozhodnutí? Podaří-li se získat podrobnější informace o této záležitosti, nenecháme si je pro sebe.

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Clément Lafon Placette  |  14. 7. 2021
Jak poznáte, že jste odvedl dobrou práci? Pokud jste obeznámeni s neurolingvistickým programováním (nebo jste studentem, kterého jsem měl to...
Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Dobře už bylo

Dobře už bylo uzamčeno

David Storch  |  12. 7. 2021
„Biologická rozmanitost Země od prvohor po dnešek roste, ale tento nárůst byl přerušen pěti masovými vymíráními, z nichž to zatím poslední...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné