Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Růžičková E. a Zeman A., editoři: Holocene flood plain of the Labe river

Sborník, 114 stran, Geologický ústav AV ČR, Praha 1994
 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 276, 1994/5

V uplynulých několika letech se nově objevují nejméně tři typy publikací, které přinášejí nové, zajímavé údaje, ale zároveň jsou téměř nedostupné, protože se člověk ani nedozví, že publikace vyšla. Jde o různé historické a vlastivědné tisky, vydávané zájmovými kluby a magistráty, o výroční zprávy vysokých škol, ústavů a firem a grantové sborníky, vydávané z prostředků různých grantů. Vzhledem k tomu, že brožura o 100 stranách se dá vydat již za 20 – 30 000 Kč, jde o neustále se rozšiřující tok informací u oborů, které obvykle označujeme jako vlastivědné. Pochopitelně v tiskovinách tohoto typu nenalezneme zprávy z teoretické fyziky nebo lékařských věd, ale často najdeme důležité údaje o archeologickém a historickém osídlení, o výskytu biologických druhů nebo o geologické stavbě území.

V předloženém sborníku, který pojednává o holocénní nivě Labe, nalezneme 15 článků asi dvojnásobného množství autorů, kteří se zabývají historií labské nivy za posledních 10 tisíc let ze zorných úhlů geologie, dendrochronologie, palynologie a archeologie. Ukazují, že během holocénu došlo několikrát k náhlým změnám teploty a srážek, které vedly k tvorbě dvou říčních teras o stáří asi 9 400 – 9 800 let a 6 900 až 7 700 let. Pro říční nivy je charakteristické, že vznikají epizodicky a jsou silně ovlivňovány shluky katastrofálních povodní. V nivě Labe došlo nejméně čtyřikrát ke vzniku horizontů obsahujících pohřbené lužní lesy, které autoři interpretují jako období klimatických katastrof nejméně evropského měřítka.

Nechci v této recenzi zacházet do detailů, ale jedna věc vrtá mně i editorům sborníku v hlavě: Je to samozřejmost, se kterou ničíme nivy našich řek. Regulujeme koryta, zužujeme toky a stavíme v nivě. Tím řece zabraňujeme, aby se za vyšších vodních stavů rozlévala, a vytváříme předpoklady pro to, aby povodně byly skutečně ničivé. Vycházíme z lidské paměti, která nám říká, že posledních pár desítek let se v nivě nic podstatného nestalo. Autoři však upozorňují, že nerovnovážná katastrofická období se odehrávají jako stoleté či tisícileté vody. A stačí jedna povodeň srovnatelné velikosti s povodněmi, které v minulém roce postihly území Německa, a začneme se urychleně shánět nejen po tomto sborníku, ale hlavně po zákonu na ochranu říčních niv.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...