Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Růžičková E. a Zeman A., editoři: Holocene flood plain of the Labe river

Sborník, 114 stran, Geologický ústav AV ČR, Praha 1994
 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 276, 1994/5

V uplynulých několika letech se nově objevují nejméně tři typy publikací, které přinášejí nové, zajímavé údaje, ale zároveň jsou téměř nedostupné, protože se člověk ani nedozví, že publikace vyšla. Jde o různé historické a vlastivědné tisky, vydávané zájmovými kluby a magistráty, o výroční zprávy vysokých škol, ústavů a firem a grantové sborníky, vydávané z prostředků různých grantů. Vzhledem k tomu, že brožura o 100 stranách se dá vydat již za 20 – 30 000 Kč, jde o neustále se rozšiřující tok informací u oborů, které obvykle označujeme jako vlastivědné. Pochopitelně v tiskovinách tohoto typu nenalezneme zprávy z teoretické fyziky nebo lékařských věd, ale často najdeme důležité údaje o archeologickém a historickém osídlení, o výskytu biologických druhů nebo o geologické stavbě území.

V předloženém sborníku, který pojednává o holocénní nivě Labe, nalezneme 15 článků asi dvojnásobného množství autorů, kteří se zabývají historií labské nivy za posledních 10 tisíc let ze zorných úhlů geologie, dendrochronologie, palynologie a archeologie. Ukazují, že během holocénu došlo několikrát k náhlým změnám teploty a srážek, které vedly k tvorbě dvou říčních teras o stáří asi 9 400 – 9 800 let a 6 900 až 7 700 let. Pro říční nivy je charakteristické, že vznikají epizodicky a jsou silně ovlivňovány shluky katastrofálních povodní. V nivě Labe došlo nejméně čtyřikrát ke vzniku horizontů obsahujících pohřbené lužní lesy, které autoři interpretují jako období klimatických katastrof nejméně evropského měřítka.

Nechci v této recenzi zacházet do detailů, ale jedna věc vrtá mně i editorům sborníku v hlavě: Je to samozřejmost, se kterou ničíme nivy našich řek. Regulujeme koryta, zužujeme toky a stavíme v nivě. Tím řece zabraňujeme, aby se za vyšších vodních stavů rozlévala, a vytváříme předpoklady pro to, aby povodně byly skutečně ničivé. Vycházíme z lidské paměti, která nám říká, že posledních pár desítek let se v nivě nic podstatného nestalo. Autoři však upozorňují, že nerovnovážná katastrofická období se odehrávají jako stoleté či tisícileté vody. A stačí jedna povodeň srovnatelné velikosti s povodněmi, které v minulém roce postihly území Německa, a začneme se urychleně shánět nejen po tomto sborníku, ale hlavně po zákonu na ochranu říčních niv.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...