Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Růžičková E. a Zeman A., editoři: Holocene flood plain of the Labe river

Sborník, 114 stran, Geologický ústav AV ČR, Praha 1994
 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 276, 1994/5

V uplynulých několika letech se nově objevují nejméně tři typy publikací, které přinášejí nové, zajímavé údaje, ale zároveň jsou téměř nedostupné, protože se člověk ani nedozví, že publikace vyšla. Jde o různé historické a vlastivědné tisky, vydávané zájmovými kluby a magistráty, o výroční zprávy vysokých škol, ústavů a firem a grantové sborníky, vydávané z prostředků různých grantů. Vzhledem k tomu, že brožura o 100 stranách se dá vydat již za 20 – 30 000 Kč, jde o neustále se rozšiřující tok informací u oborů, které obvykle označujeme jako vlastivědné. Pochopitelně v tiskovinách tohoto typu nenalezneme zprávy z teoretické fyziky nebo lékařských věd, ale často najdeme důležité údaje o archeologickém a historickém osídlení, o výskytu biologických druhů nebo o geologické stavbě území.

V předloženém sborníku, který pojednává o holocénní nivě Labe, nalezneme 15 článků asi dvojnásobného množství autorů, kteří se zabývají historií labské nivy za posledních 10 tisíc let ze zorných úhlů geologie, dendrochronologie, palynologie a archeologie. Ukazují, že během holocénu došlo několikrát k náhlým změnám teploty a srážek, které vedly k tvorbě dvou říčních teras o stáří asi 9 400 – 9 800 let a 6 900 až 7 700 let. Pro říční nivy je charakteristické, že vznikají epizodicky a jsou silně ovlivňovány shluky katastrofálních povodní. V nivě Labe došlo nejméně čtyřikrát ke vzniku horizontů obsahujících pohřbené lužní lesy, které autoři interpretují jako období klimatických katastrof nejméně evropského měřítka.

Nechci v této recenzi zacházet do detailů, ale jedna věc vrtá mně i editorům sborníku v hlavě: Je to samozřejmost, se kterou ničíme nivy našich řek. Regulujeme koryta, zužujeme toky a stavíme v nivě. Tím řece zabraňujeme, aby se za vyšších vodních stavů rozlévala, a vytváříme předpoklady pro to, aby povodně byly skutečně ničivé. Vycházíme z lidské paměti, která nám říká, že posledních pár desítek let se v nivě nic podstatného nestalo. Autoři však upozorňují, že nerovnovážná katastrofická období se odehrávají jako stoleté či tisícileté vody. A stačí jedna povodeň srovnatelné velikosti s povodněmi, které v minulém roce postihly území Německa, a začneme se urychleně shánět nejen po tomto sborníku, ale hlavně po zákonu na ochranu říčních niv.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné