Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Howard M. Temin /1934–1994/

 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 293, 1994/5

9. února 1994 zemřel na adenokarcinom plic profesor onkologie na Wisconsinské univerzitě, virolog Howard M. Temin. Jeho „boj proti všem“ krásně popisují J. Závada a V. Vonka v knize „Záhada rakoviny“ (Mladá fronta, Praha 1984). V polovině 60. let přišel totiž s myšlenkou, že při reprodukci onkovirů se RNA nejprve přepíše do nové molekuly DNA, ta se začlení do buněčné RNA (provirus). Když už je provirus zabudován do chromozomální DNA, buněčné enzymy jej replikují spolu s vlastní DNA. Do té doby většina molekulárních biologů a genetiků považovala za svaté, že genetická informace putuje pouze z DNA přes RNA do proteinů.

Nedůvěru a kritiku vědecké obce provázely i neúspěšné pokusy prokázat tuto hypotézu experimentálně. Existenci enzymu pro obrácený přepis – reverzní transkriptázy – se Teminovi podařilo prokázat až r. 1970, konkrétně pro kuřecí retrovirus (Nature 226, 1211, 1970). Současně s ním to potvrdil i D. Baltimore pro retrovirus myší leukemie. Význam reverzních transkriptáz byl již r. 1975 oceněn Nobelovou cenou (sdíleli ji s ním D. Baltimore a R. Dulbecco). Bezprostředně po objevu reverzních transkritptáz byly objeveny i lidské retroviry, viry leukemie (HTLV-I a HTLV-II) a HIV.

Temin byl jedním ze vzácných badatelů. V době, která se zalykala řečmi o týmové práci a megaprojektech, Temin sázel na jednotlivce a na jejich tvořivost. Právě tak zůstal čistým akademickým badatelem v době, kdy je normální, že úspěšní badatelé v biomedicíně se pouštějí do podnikání. Když se jej Robert C. Gallo zeptal proč, Temin odpověděl: “Musí existovat alespoň jedna kontrola všech těch jejich experimentů.″

Nature, 368, 17, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Budeme si vyrábět léky doma?

Budeme si vyrábět léky doma? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  5. 11. 2018
Již delší dobu se na internetu objevují návody, jak si připravit z dostupných surovin ilegální drogy. Každému normálně smýšlejícímu člověku se ale...
Pohled do propasti času

Pohled do propasti času uzamčeno

Jan Veselý  |  5. 11. 2018
Fotografie pořízená Hubbleovým kosmickým teleskopem zachycuje současně objekty, které ve skutečnosti dělí obrovská, ta největší možná vzdálenost –...
Tajný agent vědy

Tajný agent vědy

Marek Janáč  |  5. 11. 2018
Jak přesvědčit lidské tělo, aby si s rakovinou poradilo samo? To je téma úvah stovek či tisíců vědců na celém světě. Sní o světě, ve kterém lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné