Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Rozruch na rašeliništi

 |  5. 4. 1994
 |  Vesmír 73, 235, 1994/4

Lidé z ostrova Andoya na severovýchodním pobřeží Norska často přicházejí na místní rašeliniště kvůli lovu nebo sběru plodin a změny na povrchu jim neujdou. Koncem 80. let objevili místní obyvatelé zvláštní jev, který zavdal příčinu k různým dohadům a v stále ještě pověrčivé severské mysli vyvolal řadu vzpomínek na trolly, jak za časů Selmy Lagerlöfové. O celou záležitost se začal zajímat Jakob J. Moller z Univerzity v Tromsø, který to konzultoval s dalšími odborníky (ročenka Univerzity v Tromsø, s. 67 - 76, 1992).

Oč jde: Na čtyřech místech v rašeliništi byly nalezeny jinak neporušené kusy rašeliny o váze až 2 tuny, „opatrně položené“ o 4 - 5 m dál. Největší takový rašelinový polštář o tloušťce 30 - 35 cm a rozměrech 5 x 2 m byl nalezen ve správné pozici, tj. trávou nahoru, pootočený o 20 - 30° asi o 5 m vedle ploché díry, do které přesně zapadal rozměry. Stěny díry jsou zcela rovné, jakoby odříznuté nožem. Na díru navazuje 6 m dlouhá trhlina a 12 m severozápadně od díry byla nalezena další trhlina, projevující se v délce 15 m vyzdvižením jedné strany rašelinového polštáře asi o 15 cm a vznikem volného prostoru pod vrstvou.

Většina konzultovaných odborníků přiznala, že nezná žádný přirozený nebo umělý mechanizmus, který by tento jev mohl způsobit. Navíc geologové z místního rudného průzkumu prohlásili, že v podloží rašeliniště se v místních prekambrických migmatitech nalézají pruhy a čočky masivního pyritu FeS2 asi s jedním procentem mědi, které dosahují mocnosti až 6 m. Zásoby rudy byly spočítány na 200 000 t. Jedna z největších pyritových čoček leží právě pod onou velkou tajemnou dírou v rašelině.

Je to podivná situace, ale naftoví geologové přece jen nabídli vysvětlení. S podobným jevem se setkali při výbuších zemního plynu a předpokládají, že k něčemu podobnému mohlo dojít při samovznícení bahenního metanu. Problém spočívá v tom, že podobný jev nebyl nikdy na rašeliništích pozorován. J. Moller vyslovil jinou hypotézu: polohy pyritu v podloží způsobily vyšší vodivost a určily dráhu blesku. Elektrický výboj pronikl pod povrchovou vrstvu rašeliny do silně zvodnělé polohy. Ve zlomcích vteřiny odpařil část vody, která expandovala a odhodila stranou polštář rašeliny.

Podobný jev byl pozorován r. 1984 u přehrady Grand Coulee Dam v USA ve státě Washington, kde byl vytržen ze země třítunový blok a přemístěn o 73 stop. V tomto případě došlo pro změnu k velké diskusi o tom, zda průsečík dvou zemětřesných vln je schopen tento neobvyklý jev způsobit. Poslední mně známý případ toho druhu byl pozorován v dnes již zavezené smetištní cihelně asi 700 m západně od Hostimi v Českém krasu, při silnici na Beroun. V. Ložek zde v nedotčené sprašové stěně nalezl úzkou kolmou díru, vyplněnou tmavou holocenní hlinou. Jeden z geologů tehdy prohlásil, že pračlověk sem opatrně přijel s autojeřábem, vytrhl jeden sprašový hranol a opět ujel. Asi i v těchto posledních případech zůstává exploze způsobená úderem blesku do zvodnělé zeminy jediným, i když ne zcela uspokojivým vysvětlením.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné