Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Katastrofální deště ve 14. století v Německu

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 175, 1994/3

H. R. Bork se svou ženou se zabývali vlivem intenzivních dešťů na zemědělskou krajinu. Z desítek analyzovaných a datovaných půdních profilů vyplynul jeden důležitý závěr. V německé, ale zřejmě v celé středoevropské oblasti došlo v první polovině 14. století k náhlému vzniku až 10 m hlubokých roklí a k intenzivním splachům půdy. Během dalších staletí byla většina roklí zaplněna sedimenty obvyklých srážkových událostí. Druhá velká, ale méně intenzivní fáze tvorby roklí proběhla v 18. století.

Příčiny tvorby roklí bychom nejspíš hledali v zemědělské revoluci poslední třetiny 13. století, která vedla k založení současné sítě osad a komunikací a rozdělení půdy na lesní a zemědělskou. Autoři však přikládají větší váhu záznamům z dobových kronik, které hovoří o několika málo katastrofických deštích. Strmé, několik (i víc než 10) metrů hluboké rokle malých vodních toků jsou charakteristickým prvkem české a moravské krajiny. Podle výzkumů V. Ložka, který upozorňuje, že erodující mladé travertiny, jejichž tvorba přestala počátkem našeho letopočtu, víme, že jsou staré nanejvýš 2 000 let a pravděpodobně méně. Zkušenosti z čerstvě kolonizovaných půd v Severní Americe ukazují, že po odlesnění může při velkých deštích vzniknout až 26 m hluboká rokle během několika let. Ještě extrémnější je situace v Číně, kde sprašové plató např. v okolí města Lan-Žu je porušeno systémem téměř svislých roklí o hloubce až 120 m. Řada z těchto roklí jsou ve skutečnosti staré, ještě neolitické polní cesty, které kdysi vedly po povrchu plató, ale několik tisíc let užívání a mladá eroze způsobily jejich hluboké zaříznutí. Určitou tuzemskou analogií je sprašová rokle v Zeměchách západně od Kralup, která rovněž vznikla na staré vozové cestě.

Materiál, který byl erodován v roklích, se ukládal v nivách velkých řek. Docházelo ke změnám sedimentace. Niva byla ucpána povodňovými hlínami, toky se změlčovaly a rozšiřovaly. Řeka přestává meandrovat, zkracuje své koryto a zvedá se o 1 – 3 m. Povodně jsou čím dál ničivější. Eroze v drobných údolích tak zasahuje do života v nivě velkých řek, kde se nalézá většina důležitých evropských měst. Ta se brání zvyšováním terénu navážkami, změnou obhospodařování nivy a přemísťováním mlýnů zničených povodněmi. Podstatně dramatičtější dopad měla středně holocenní eroze v Číně, protože budování hrází podél velkých řek vyžadovalo soustředěnou činnost desítek tisíc lidí a přispělo tak ke vzniku státního zřízení založeného na úřednickém systému.

Poučení, že když zaprší, tak nám poroste byrokracie, se z celé záležitosti zřejmě vyvodit nedá, nicméně případ mladé eroze ukazuje na zajímavou interakci extrémního klimatického stavu a společnosti.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné