Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Katastrofální deště ve 14. století v Německu

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 175, 1994/3

H. R. Bork se svou ženou se zabývali vlivem intenzivních dešťů na zemědělskou krajinu. Z desítek analyzovaných a datovaných půdních profilů vyplynul jeden důležitý závěr. V německé, ale zřejmě v celé středoevropské oblasti došlo v první polovině 14. století k náhlému vzniku až 10 m hlubokých roklí a k intenzivním splachům půdy. Během dalších staletí byla většina roklí zaplněna sedimenty obvyklých srážkových událostí. Druhá velká, ale méně intenzivní fáze tvorby roklí proběhla v 18. století.

Příčiny tvorby roklí bychom nejspíš hledali v zemědělské revoluci poslední třetiny 13. století, která vedla k založení současné sítě osad a komunikací a rozdělení půdy na lesní a zemědělskou. Autoři však přikládají větší váhu záznamům z dobových kronik, které hovoří o několika málo katastrofických deštích. Strmé, několik (i víc než 10) metrů hluboké rokle malých vodních toků jsou charakteristickým prvkem české a moravské krajiny. Podle výzkumů V. Ložka, který upozorňuje, že erodující mladé travertiny, jejichž tvorba přestala počátkem našeho letopočtu, víme, že jsou staré nanejvýš 2 000 let a pravděpodobně méně. Zkušenosti z čerstvě kolonizovaných půd v Severní Americe ukazují, že po odlesnění může při velkých deštích vzniknout až 26 m hluboká rokle během několika let. Ještě extrémnější je situace v Číně, kde sprašové plató např. v okolí města Lan-Žu je porušeno systémem téměř svislých roklí o hloubce až 120 m. Řada z těchto roklí jsou ve skutečnosti staré, ještě neolitické polní cesty, které kdysi vedly po povrchu plató, ale několik tisíc let užívání a mladá eroze způsobily jejich hluboké zaříznutí. Určitou tuzemskou analogií je sprašová rokle v Zeměchách západně od Kralup, která rovněž vznikla na staré vozové cestě.

Materiál, který byl erodován v roklích, se ukládal v nivách velkých řek. Docházelo ke změnám sedimentace. Niva byla ucpána povodňovými hlínami, toky se změlčovaly a rozšiřovaly. Řeka přestává meandrovat, zkracuje své koryto a zvedá se o 1 – 3 m. Povodně jsou čím dál ničivější. Eroze v drobných údolích tak zasahuje do života v nivě velkých řek, kde se nalézá většina důležitých evropských měst. Ta se brání zvyšováním terénu navážkami, změnou obhospodařování nivy a přemísťováním mlýnů zničených povodněmi. Podstatně dramatičtější dopad měla středně holocenní eroze v Číně, protože budování hrází podél velkých řek vyžadovalo soustředěnou činnost desítek tisíc lidí a přispělo tak ke vzniku státního zřízení založeného na úřednickém systému.

Poučení, že když zaprší, tak nám poroste byrokracie, se z celé záležitosti zřejmě vyvodit nedá, nicméně případ mladé eroze ukazuje na zajímavou interakci extrémního klimatického stavu a společnosti.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...