Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Horký archiv,

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 173, 1994/3

nikoli však pro choulostivý obsah. Když fyzik Albert Wattenberg z Illinoiské univerzity stěží zvedl čtvrtmetrovou kovovou tyčku z krabice s věcmi, které používal jaderný fyzik Enrico Fermi, tušil, že zde něco nebude v pořádku. Kovů tak těžkých je málo. Nemýlil se. Fermiho „těžítko“ bylo z kovového uranu. Po přeměření zjistil, že uranová tyčka dává ve vzdálenosti 3 cm 0,1 milisievertu za hodinu. To je sice několiksetkrát více, než je běžné radioaktivní pozadí, ale nepředstavuje to při krátkodobé expozici skutečné nebezpečí.

Téměř po půl století byly v různých archivech přístupné laboratorní deníky, poznámky, díly některých experimentů, aniž to vzbudilo něčí pozornost. Pracovníci archivu vrátili tyč Argonnské národní laboratoři a pustili se do systematického průzkumu archivu. Jejich úsilí objevilo stovky kontaminovaných laboratorních deníků a dalších předmětů. Pocházejí vesměs z projektu Manhattan, ale některé objekty natřené uranovými barvami pocházely z období první světové války. Problémem je spíše to, jak proměřit miliony potenciálně kontaminovaných předmětů.

Science 263, 170, 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné