Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Horký archiv,

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 173, 1994/3

nikoli však pro choulostivý obsah. Když fyzik Albert Wattenberg z Illinoiské univerzity stěží zvedl čtvrtmetrovou kovovou tyčku z krabice s věcmi, které používal jaderný fyzik Enrico Fermi, tušil, že zde něco nebude v pořádku. Kovů tak těžkých je málo. Nemýlil se. Fermiho „těžítko“ bylo z kovového uranu. Po přeměření zjistil, že uranová tyčka dává ve vzdálenosti 3 cm 0,1 milisievertu za hodinu. To je sice několiksetkrát více, než je běžné radioaktivní pozadí, ale nepředstavuje to při krátkodobé expozici skutečné nebezpečí.

Téměř po půl století byly v různých archivech přístupné laboratorní deníky, poznámky, díly některých experimentů, aniž to vzbudilo něčí pozornost. Pracovníci archivu vrátili tyč Argonnské národní laboratoři a pustili se do systematického průzkumu archivu. Jejich úsilí objevilo stovky kontaminovaných laboratorních deníků a dalších předmětů. Pocházejí vesměs z projektu Manhattan, ale některé objekty natřené uranovými barvami pocházely z období první světové války. Problémem je spíše to, jak proměřit miliony potenciálně kontaminovaných předmětů.

Science 263, 170, 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu1 si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla.2 V...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné