Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Horký archiv,

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 173, 1994/3

nikoli však pro choulostivý obsah. Když fyzik Albert Wattenberg z Illinoiské univerzity stěží zvedl čtvrtmetrovou kovovou tyčku z krabice s věcmi, které používal jaderný fyzik Enrico Fermi, tušil, že zde něco nebude v pořádku. Kovů tak těžkých je málo. Nemýlil se. Fermiho „těžítko“ bylo z kovového uranu. Po přeměření zjistil, že uranová tyčka dává ve vzdálenosti 3 cm 0,1 milisievertu za hodinu. To je sice několiksetkrát více, než je běžné radioaktivní pozadí, ale nepředstavuje to při krátkodobé expozici skutečné nebezpečí.

Téměř po půl století byly v různých archivech přístupné laboratorní deníky, poznámky, díly některých experimentů, aniž to vzbudilo něčí pozornost. Pracovníci archivu vrátili tyč Argonnské národní laboratoři a pustili se do systematického průzkumu archivu. Jejich úsilí objevilo stovky kontaminovaných laboratorních deníků a dalších předmětů. Pocházejí vesměs z projektu Manhattan, ale některé objekty natřené uranovými barvami pocházely z období první světové války. Problémem je spíše to, jak proměřit miliony potenciálně kontaminovaných předmětů.

Science 263, 170, 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné