Rafinované kuklice

Že samečkové cvrčků k sobě lákají samičky svým vyhlášeným cvrkotem, ví každý. Jak se však nyní ukázalo, lákají tak k sobě i své nepřátele. V amerických cvrčcích Gryllus rubens cizopasí kuklice Ormia ochracea (dvoukřídlí, čel. Tachinidae). Samičky této kuklice kladou poblíž zpívajících cvrčků nebo přímo na ně své larvičky (velikosti kolem 0,4 mm), které do cvrčků zalezou a během 10 dní je zevnitř sežerou. (Pro tento typ cizopasníků se v zahraničním písemnictví ujal výraz „parasitoid“.) D. Robert a spolupracovníci z Cornellovy univerzity v Ithace (USA) nyní přišli na to, že tyto kuklice vyhledávají své oběti pomocí sluchu! Řídí se přesně tím, čím cvrččí samičky, pro které je zpěv určen! Je to velký objev, ale při dnešním poznávání dalších a dalších fines v přírodě to již snad ani nepřekvapuje.

Sluchový orgán mají kuklice uložen v hrudi a jeho morfologická i histologická stavba je v zásadě totožná se stavbou sluchového orgánu cvrččích samiček. Jde o orgán tzv. tympanálního typu, tedy s ozvučnou blankou na vnější straně a na ni napojenými citlivými buňkami. Je to přirozené. Budeme-li chtít dodržet dnešní evolucionistický slang, řekneme, že obé se vyvinulo pod týmž „selekčním tlakem“. (Jak prosté.)

Souběžně zveřejnili v loňském roce R. Lakes-Harlan a K. G. Heller z Göttingenské univerzity (SRN) obdobný nález u evropské kuklice Therobia leonidei, která na jihu Evropy napadá kobylky rodu Poecilimon. Dobře se to shoduje s dřívější zkušeností s těmito kobylkami ve Francii a nyní v Řecku, kde byl objev učiněn. Kuklicemi bývají napadeni téměř výhradně samečkové. A jen pro zajímavost, na Slovensku žije vzácná kobylka Poecilimon matisi, takže „slyšící“ kuklice by našly uplatnění i v naší oblasti. (Science 258, 1135, 1992 a Naturwissenschaften 79, 224, 1992)