Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Má antropogenní činnost vliv na skleníkový efekt?

 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 115, 1994/2

Reálný odhad hrozby skleníkového efektu zvýšeného vlivem antropogenní činnosti bude zřejmě možný až poté, co bude známo, jaké je vlastní přírodní kolísání. Instrumentální záznamy teplot jsou příliš krátké na to, aby obsáhly alespoň jeden základní 180letý cyklus přírodních dějů, určovaný sluneční soustavou (viz Vesmír 72, 365, 1993/7). Dále do minulosti jsou však už dnes k dispozici kvalitní laboratorně zpracované záznamy nepřímé, např. šířky letokruhů.

Laboratoř v Palisades v USA (Tree-ring Laboratory, Lamont-Doherty Earth Observatory) zpracovala 12 chronologIí šířek letokruhů jehličnatých stromů (Picea glauca, Larix luricina, Thuja occidentalis) ze severní Kanady a Aljašky. Z těchto chronologií, ze tří chronologií ze severního Uralu (Larix sibirica, Picea obovata) a z 5 chronologií ze Skandinávie (Pinus sylvestris) byla rekonstruována povrchová teplota vzduchu arktické oblasti za posledních 300 let (1681 - 1969). Tato rekonstrukce byla opřena o globální teplotní řadu v intervalu 1880 - 1969. (D’Arrigo a Jacoby, Climatic Change 25, 163 - 177, 1993.) Rekonstruovaná teplota má maxima kolem roku 1760 a 1940, minimum kolem roku 1840.

Pro srovnání je pod obrázkem teplot, rekonstruovaných z nepřímých záznamů, uveden záznam instrumentální, a to povrchové teploty vzduchu ve střední Evropě (TCE, 1753 - 1980, 13 stanic, plná čára), ze Severní Ameriky (T’NA, 1825 - 1980, 10 stanic, tečkovaně) a pro severní polokouli (TNH, 1851 - 1980, kroužky), (Charvátová a Střeštík, 1993).

Shoda nepřímého a instrumentálního záznamu je překvapivě dobrá i v detailech. Teplotní výkyv je samozřejmě různý v různých zeměpisných šířkách. Základní 180letý cyklus přírodních dějů je zřejmý. Záznamy (do roku 1980) nenaznačují, že by vliv antropogenní činnosti byl významný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivanka Charvátová

Ing. Ivanka Charvátová, CSc., (*1941) vystudovala na Stavební fakultě ČVUT geodetickou astronomii a geofyziku. Je vědeckou pracovnicí Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Zabývá se pohybem Slunce kolem těžiště sluneční soustavy jako pravděpodobného zdroje proměnlivosti solárně-terestrických i klimatických jevů a jeho využitím k prognózám. (ich@ig.cas.cz)

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné