Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Má antropogenní činnost vliv na skleníkový efekt?

 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 115, 1994/2

Reálný odhad hrozby skleníkového efektu zvýšeného vlivem antropogenní činnosti bude zřejmě možný až poté, co bude známo, jaké je vlastní přírodní kolísání. Instrumentální záznamy teplot jsou příliš krátké na to, aby obsáhly alespoň jeden základní 180letý cyklus přírodních dějů, určovaný sluneční soustavou (viz Vesmír 72, 365, 1993/7). Dále do minulosti jsou však už dnes k dispozici kvalitní laboratorně zpracované záznamy nepřímé, např. šířky letokruhů.

Laboratoř v Palisades v USA (Tree-ring Laboratory, Lamont-Doherty Earth Observatory) zpracovala 12 chronologIí šířek letokruhů jehličnatých stromů (Picea glauca, Larix luricina, Thuja occidentalis) ze severní Kanady a Aljašky. Z těchto chronologií, ze tří chronologií ze severního Uralu (Larix sibirica, Picea obovata) a z 5 chronologií ze Skandinávie (Pinus sylvestris) byla rekonstruována povrchová teplota vzduchu arktické oblasti za posledních 300 let (1681 - 1969). Tato rekonstrukce byla opřena o globální teplotní řadu v intervalu 1880 - 1969. (D’Arrigo a Jacoby, Climatic Change 25, 163 - 177, 1993.) Rekonstruovaná teplota má maxima kolem roku 1760 a 1940, minimum kolem roku 1840.

Pro srovnání je pod obrázkem teplot, rekonstruovaných z nepřímých záznamů, uveden záznam instrumentální, a to povrchové teploty vzduchu ve střední Evropě (TCE, 1753 - 1980, 13 stanic, plná čára), ze Severní Ameriky (T’NA, 1825 - 1980, 10 stanic, tečkovaně) a pro severní polokouli (TNH, 1851 - 1980, kroužky), (Charvátová a Střeštík, 1993).

Shoda nepřímého a instrumentálního záznamu je překvapivě dobrá i v detailech. Teplotní výkyv je samozřejmě různý v různých zeměpisných šířkách. Základní 180letý cyklus přírodních dějů je zřejmý. Záznamy (do roku 1980) nenaznačují, že by vliv antropogenní činnosti byl významný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivanka Charvátová

Ing. Ivanka Charvátová, CSc., (*1941) vystudovala na Stavební fakultě ČVUT geodetickou astronomii a geofyziku. Je vědeckou pracovnicí Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Zabývá se pohybem Slunce kolem těžiště sluneční soustavy jako pravděpodobného zdroje proměnlivosti solárně-terestrických i klimatických jevů a jeho využitím k prognózám. (ich@ig.cas.cz)

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné