Ještě jednou o “jedovatých“ ptácích

 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 116, 1994/2

Překvapující sdělení J. P. Dumbachera a spol. (Science 258, 799, 1992) o jedovatých ptácích, na které bylo před nedávnem upozorněno ve Vesmíru (Vesmír 73, 56, 1994/1), vyvolalo mezi čtenáři zmíněného časopisu patřičnou odezvu. Někteří si totiž vzpomněli, že to nejsou první zkušenosti s jedovatostí ptáků vůbec. Angličan H. B. Cook již v době, kdy sloužil ve druhé světové válce na středním východě a později pak v bývalé Severní Rhodézii, vyzkoušel poživatelnost celkem 250 druhů pestrobarevných ptáků na kočkách, fretkách, ježcích i krysách. Sledoval, jak se k nabízenému masu staví a co jim po něm je. Předpokládal, že výrazné zbarvení ptáků by mohlo být varováním a odstrašením pro jejich nepřátele (tzv. aposematické zbarvení), což se mu potvrdilo. Čím byl pták nápadnější, tím byl méně jedlý.

Dobře to ladí i s pozorováními Dumbacherovými. Také samci pitohui jsou nápadně oranžovo-tmavohnědí. A tak není vyloučeno, že objev batrachotoxinu v jejich peří a mase, (navíc totožného s jedovatými látkami některých žab), nevyvolá zájem o pokus izolovat další jedovaté látky z jiných pestrobarevných ptáků. A zjistit, jestli to „Cookovo pravidlo“ platí. Množství potřebného materiálu ke zkoumání by nebylo velké a tím by snad nevznikla obava z decimování ptactva. (Science 258, 1867, 1992).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné