Krásný projekt chmurné superbudoucnosti
| 5. 12. 1994 | Vesmír 73, 664, 1994/12
Se zájmem i potěšením pročítám časopis Vesmír a jsem vděčný za jeho paprsky do temna takzvaného postmodernizmu. Člověk, který je chudý duchem, je schopen považovat večerní stmívání za přirozenou přípravu nového dne a hledá pomocí vědy příčiny i následky tohoto úkazu; rozervaný a odcizený aristokrat ducha tuší v tomto jevu soumrak bohů, konec světa a předěl dějin lidstva, nazve ho zcela jednoznačně „složitou situací, která mu přináší v neposeldní řadě strašně krásné projekty chmurné superbudoucnosti“ a během večerního stmívání navštíví astrologa.
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví 
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...










