Anafylaktický šok u IgE-deficientních myší
| 5. 10. 1994 | Vesmír 73, 594, 1994/10
Masivní uvolnění imunoglobulinu E při střetu s antigenem se dosud pokládá za klíčový stimul reakcí přecitlivělosti, které mohou vést až k anafylaktickému šoku (protiobrannému šoku, imunitě „naruby“). Skupina Hanse C. Oettgena zkonstruovala myš, která netvoří IgE, ale jen ostatní imunoglobuliny. Když byly tyto myši vystaveny vhodnému antigenu, rozvíjel se u nich stav typický pro anafylaktický šok – tachykardie, dechová nedostatečnost – stejně jako u divokých myších kmenů s normální tvorbou IgE. Přecitlivělost je velmi komplikovaný děj, nicméně se takto ukázalo, že u myší existuje možnost jeho aktivace i jinou cestou než prostřednictvím IgE.
Nature 370, 367,1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Konec světa při setkání s černou dírou 
Ondřej Zelenka | 22. 11. 2026
Černé díry jsou v populární literatuře vnímány jako ničitelé světů, kteří nakonec nelítostně „špagetifikují“ a pohltí vše. Odpovídá ale tento...
Ne každá bílá je bílá 
Představme si dva povrchy. Mezi 400 a 700 nanometry odrážejí světlo téměř identicky. Pro lidského pozorovatele jsou proto nerozlišitelné: oba...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...









