Anafylaktický šok u IgE-deficientních myší
| 5. 10. 1994 | Vesmír 73, 594, 1994/10
Masivní uvolnění imunoglobulinu E při střetu s antigenem se dosud pokládá za klíčový stimul reakcí přecitlivělosti, které mohou vést až k anafylaktickému šoku (protiobrannému šoku, imunitě „naruby“). Skupina Hanse C. Oettgena zkonstruovala myš, která netvoří IgE, ale jen ostatní imunoglobuliny. Když byly tyto myši vystaveny vhodnému antigenu, rozvíjel se u nich stav typický pro anafylaktický šok – tachykardie, dechová nedostatečnost – stejně jako u divokých myších kmenů s normální tvorbou IgE. Přecitlivělost je velmi komplikovaný děj, nicméně se takto ukázalo, že u myší existuje možnost jeho aktivace i jinou cestou než prostřednictvím IgE.
Nature 370, 367,1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...