Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Padesát let od smrti Dr. Maxmiliana Birchera

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 28, 1994/1

Pár lžic ovesných vloček, lžíce mléka, šťáva z poloviny citronu a nastrouhané jablko se smíchá dohromady do kaše, přidá se lžička nastrouhaných ořechů a je hotov základ původního müssli. Tento pokrm se stal symbolem zdravé výživy. Kromě potřebného množství energie a proteinů obsahuje také množství vlákniny, minerálů a některých vitaminů. Obliba müssli neustále stoupá a ani u nás není tento pokrm neznámý. Do výživy jej na sklonku minulého století zavedl švýcarský lékař Maxmilian Oskar Bircher-Benner (1867-1943). Výročí padesát let po jeho smrti bylo vhodnou příležitostí na něj vzpomenout. Učinil tak velmi podrobně Albert Wirz v knize „Morálka na talíři“ (Die Moral auf dem Teller, Chronos-Verlag, Curych, 1993, 248 s.).

Bircherova postava a dílo jsou přirozeným rámcem knihy, která nabízí hlubší pohledy do symbolického významu jídla. Potrava je pojednána v kontextu sociálním, politickém a historickém. Není snad náhodou, že v našich kulturách platily zelenina, mléko a sladkosti za potravu určenou ženám a také ženami vyhledávanou, a naopak maso, silná koření a alkohol jako potrava typická pro muže.

Britská antropoložka Mary Douglasová se zabývala velmi vysokou hodnotou, která byla přičítána masu. Dle ní v měšťansky laděném patriarchálním světě 19. století byl vysoký příjem proteinů spojen se správnou výživou proto, že příjem masa (tedy svaloviny) byl dáván do vztahu se svalovou silou, základem tehdejší průmyslové práce. Bircherův přístup znamenal zpochybnění zaběhaných představ o hodnotě masa. Bircher, tehdy mladý lékař, se však neopíral o vědecké pokusy, ale o přírodní mystiku. Věřil v léčebnou sílu, která koresponduje s vnitřní harmonií přírody. Tělu by neměly být přiváděny kalorie, ale kvanta slunečního světla. Z hlediska vztahu společnosti přelomu století k potravě byla Bircherova koncepce odklonem od patriarchálně pojatého modelu stravy pro muže a příklonem k potravě, která tehdy byla ve středních vrstvách typická spíš pro ženy.

Reformní vztah curyšského lékaře k výživě byl jednou stránkou jeho osobnosti. Dle Wirze se jeho reformní myšlení na poli politickém orientovalo na zpátečnické utopicky konzervativní teorie, které měly blízko k nacizmu a fašizmu, ale rasizmem či eugenikou se Bircher zaslepit nenechal. Nemocnici v Zurichbergu nicméně řídil velmi autoritativně. Thomas Mann, který tam strávil nějaký čas, o ní mluvil jako o hygienickém vězení.

Dnes má Bircherovo müssli, zbavené ideologických souvislostí, důležitou roli ve výživě. Konzumuje se především k snídani. Představuje cenný zdroj vlákniny, některých vitaminů a stopových prvků. Jeho snadná příprava z něj dělá nejen vhodnou potravu, ale díky ní müssli spadá i do postmodernistické koncepce rychlé stravy (fast food). Snad i proto tolik stoupla jeho obliba v celém rozvinutém světě. U nás, v zemi se značným nedostatkem vlákniny ve stravě, představuje müssli jednoznačně pozitivní alternativu k běžné české snídani.

(s použitím materiálu NZZ)

Citát

Úryvek z kurzívy Petra Krále, Literární noviny 48 / 2.12.93

Útočí (míněny počítače) mstivě na slova i zevnitř, zejména při jejich dělení. Stále častěji, jak se šíří jejich užívání, tak můžeme v novinách, časopisech i knihách přihlížet nemilosrdnému polcení a přímo nukleárnímu štěpení nejnevinnějších výrazů, které čím dál víc připomíná vyhlazovací akci. Není to ta nejhorší v současném světě, s těmi ostatními je však logicky spojena - a ve svých důsledcích je obdobně ničivá. Kde dřív slova volně dýchala a žila přirozeným, plynulým životem, dostávají dnes neznámé trhliny, lámou se a praskají na libovolném místě a uvolňují agresivní, obludné štěpiny, nadané samostatnou existencí a podrývající jejich důstojnost i smysl. Slovo konstrukce rozdělené ko-nstrukce je náhle k nepoznání, ze slova opravdu rozťatého za druhým písmenem se dere ven zlostný op na úkor pravdy, něžné slovo prchavě proti své vůli zhulvátští, když z něj mašinka na konci řádku ponechá jen úvodní prc odseknuté od zbylého havě, jemuž jen ť chybí k havěti...

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je profesorem vnitřního lékařství se zaměřením na diabetologii a klinickou i preventivní výživu. Je vedoucím Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. Je členem Učené společnosti ČR.
Anděl Michal

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné