Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Riziko zabití člověka padajícím meteoritem

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 90, 1995/2

V učebnicích se tvrdí, že není zaznamenán žádný spolehlivě ověřený případ zabití člověka meteoritem. Historicky je pouze doloženo zranění A. Hodgesové v městě Sylacauga v Alabamě v USA dne 30. prosince 1954 meteoritem o hmotnosti 3,9 kg, který prorazil střechu domu a odrazil se od rozhlasového přijímače na gauč v místnosti, kde žena spala (obrázek). Dne 14. srpna 1992 zasáhl v Mbale v Ugandě drobný meteorit o hmotnosti 3,6 g hlavu chlapce, který však vyvázl bez zranění, neboť meteorit se předtím odrazil od listu banánovníku. Ostatní obyvatelé Mbale měli opravdové štěstí, neboť šlo o krupobití meteoritů na ploše 3 x 7 km2 a nalezené úlomky dosahovaly hmotnosti až 27 kg. Do října 1993 nalezli v terénu celkem 863 úlomků o úhrnné hmotnosti 150 kg.

V novodobé literatuře o meteoritech se proslavilo americké městečko Wethersfield ve státě Connecticut, kde v dubnu 1971 dopadl šestikilový meteorit do obývacího pokoje (obrázek). V místnosti spalo několik lidí, ale žádný z nich se ani neprobudil! Načež skoro přesně o 11 let později dopadl další, tentokrát tříkilový, jen o pár bloků dál také do obývacího pokoje - i zde způsobil pouze materiální škody. U nás zasáhl r. 1847 v Broumově meteorit ložnici, kde spaly tři děti, které rovněž vyvázly bez zranění. Patrně největší štěstí měli dva hoši ve věku 9 a 13 let, kteří se v srpnu 1991 zastavili na okraji chodníku v Noblesville ve státě Indiana v USA, když mezi nimi prosvištěl meteorit a vyryl v přilehlém trávníku menší kráter.

Zato se meteority již dvakrát úspěšně strefily do automobilů. Poprvé to bylo 9. října 1992 v městečku Peekskill ve státě New York, kde více než dvanáctikilový meteorit zdemoloval kufr zaparkovaného vozu Chevy Malibu - majitelka ojetého vozu studentka M. Knappová však v tu dobu byla doma a slyšela ránu, "jako by se před domem srazila nejméně tři auta". Paradoxně se tak ojetá šunka za 100 dolarů rázem zhodnotila o dva řády jako "první vůz světa, poškozený meteoritem".

Naproti tomu druhý takový případ z 21. června 1994 jen zázrakem neskončil tragicky. Řidič José Martin s manželkou jeli z Madridu do Marbelly zahrát si golf, když jižně od městečka Getafe rozbil 1,4kilový meteorit čelní sklo, deformoval volant a zranil řidičův malíček na pravé ruce, načež ještě proletěl mezi hlavami obou manželů a dopadl na zadní sedadlo vozu. V okolí incidentu nalezli později odborníci na 50 kg dalších úlomků!


Tyto případy naznačují, že téměř jistě dochází občas k zabití člověka meteoritem - velikost rizika však lze pro nedostatek dobře dokumentovaných případů určit pouze nepřímými odhady. Roku 1992 odhadli C. Spratt a S. Stephensová na základě ne zcela ověřených historických údajů, že průměrný interval mezi zásahem člověka meteoritem činí asi 9 let (ne každý zásah však vede k usmrcení oběti).

Nyní však K. Yau aj. (Meteoritics 29, 1994, 864) podrobně prozkoumali čínské záznamy v oblastních archivech od r. 700 př. n. l. do r. 1920 n. l. Objevili v nich celkem 337 zpráv o pozorovaných dopadech meteoritů na území Číny, přičemž nejstarší pochází z 24. prosince r. 645 př. n. l. Autoři uvádějí, že kvalita, a tedy i úplnost záznamů, se výrazně zlepšila počátkem 14. stol. n. l. - plných 274 zpráv o dopadech meteoritů pochází z pozdější doby. Nejstarší zpráva o úmrtí obyvatel po dopadu meteoritu pochází z r. 616 n. l., kdy se úderem meteoritu zřítila věž a zabila alespoň 10 osob. Největší spoušť způsobil déšť kamenných meteoritů r. 1490, kdy zahynuly údajně desítky tisíc lidí! Z těchto údajů autoři odvozují, že v přepočtu na celé sledované období dochází v Číně k jednomu úmrtí následkem pádu meteoritu v průměru za 52 let. V přepočtu na celou souš a současný počet obyvatel činí pak interval mezi smrtelnými úrazy následkem pádu meteoritů pouhé 3,5 roku!! S růstem pozemské populace toto riziko zřejmě i nadále poroste. Fakt, že žádné přímé zprávy o takových neštěstích za celé dvacáté století nemáme, lze nejspíše přičíst na vrub malé informovanosti o tom, že takové riziko vůbec existuje.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
Grygar Jiří

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...