Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Impakt faktor

Ad Z. Petáková, Vesmír 86, 605, 2007/10)
 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 749, 2007/12

K příspěvku paní RNDr. Zdeňky Petákové k diskusi o účelnosti hodnocení vědecké práce pomocí impakt faktoru bychom rádi řekli pár slov. Předně, často slýchaný názor, že scientometrická hodnocení vědecké práce jsou bezúčelná, zaznívá z řad těch, kdo v rámci zavedeného systému hodnocení pravidelně obsazují poslední příčky. Je pochopitelné, že každý propaguje ten systém, který nejvíce vyhovuje jemu, s poukazem na to, že aktuální systém je chybný, protože nezohledňuje další a další rozměry vědecké práce. Velmi často se poukazuje na pedagogický aspekt nebo na regionální charakter vědecké práce. Ano, pedagogická činnost je stejně důležitá jako činnost vědecká a výchova mladých vědeckých elit by měla být samozřejmou činností vědecké instituce. Žehrání na regionální charakter práce ale není na místě. Pakliže má práce regionální charakter, a nutno říci, že v řadě vědeckých disciplín jsme odkázáni na zpracování konkrétního, tedy „regionálního“ problému, řešme jej takovým způsobem, aby zajímal světovou vědeckou komunitu, tedy aby měl světový dopad, a jsme zas u slůvka dopad, impakt. Budeme-li takový problém řešit „po našem“, vystavujeme se riziku, že to nebude nikoho zajímat, a tedy práce bude mít dopad pouze místní, vzhledem k zostřujícím se hodnotícím kritériím, o kterých tu teď debatujeme, možná i osobní.

RNDr. Petáková jde ještě dále a shledává v zostření hodnotících kritérií důvod snížené natality uvnitř německé vědecké komunity, když uvádí: „Počet tichých obětí přístupu kladoucího nepřiměřený důraz na výkon je skrytý. V Německu na třicet procent vědeckých pracovníků nemá a nechce mít děti (Hahne 2007).“ A dále pisatelka přirovnává účinek tvrdých hodnocení ke genocidě. Tady musíme upozornit na existenci logického klamu v její argumentaci, označovaného jako argumentum ad consequentiam, argument poukazující na důsledky (Koukolík a Drtilová, 2002). Autorka tohoto názoru vychází z toho, že vědec, který se chce podřídit přísným hodnotícím kritériím, se zavře ve své laboratoři, tiše zde bádá a vzdoruje svému přirozenému pohlavnímu pudu, což v konečném důsledku může vést až k vážnému poškození genofondu lidstva. Toto považujeme za poněkud odvážné tvrzení. Tak jednak bychom rádi upozornili na onen přirozený pud, který občas i vědce z laboratoří vyžene, ale zejména si položme otázku, zda ti, kdo se uchýlili k vědě, již dopředu neplní svůj osobní zakódovaný program. Tedy položme si otázku, zda oněch třicet procent vědců nežije solitérně jednoduše proto, že chce, a vzhledem k tomu, že takový vědec nemá rodinu, má pak více času na vědu, a potom je pravidelně umístěn na předních příčkách hodnocení. Jistě by to byl zajímavý námět na sociologickou studii, ale vraťme se k impakt faktoru.

Fakt, že vědecká práce by měla být vědecky hodnocena, je součást Mertonových kritérií vědy (opět Koukolík a Drtilová, 2002). V současnosti existence internetu výrazně zrychlila komunikaci, a tím i zpětnou vazbu uvnitř vědecké komunity. Publikuje se jistě nebývale mnoho, vznikla řada vědeckých časopisů a usnadnil se též způsob komunikace s jejich redakcemi. Mnozí, kteří se pohybují na hranici přijatelnosti jejich prací časopisem, často rezignují na publikační aktivitu s různými odůvodněními na nesmyslnost hodnocení a tak dále.

Chtěli bychom říci, že nesouhlasíme s polemikou o tom, zda je třeba hodnotit vědeckou práci, či nikoli. Veďme debatu v rovině konkrétních hodnocení a jejich případných úprav. Vědecká práce je a musí být hodnocena vědecky. Vědecká práce je do jisté míry soutěž, je to soutěž myšlenek a přijatá publikace širokou vědeckou světovou komunitou je vrcholnouo dměnou vědcova úsilí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie

O autorech

Vladislav Chrastný

Michael Komárek

Aleš Vaněk

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...