Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

STEVE JONES: Jazyk genů. Biologie, historie, evoluční budoucnost

Nakladatelství Paseka, Praha – Litomyšl 1996; 285 stran, doporučená cena 139 Kč, ISBN 80-7185-069-1
 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 71, 1997/2

Když mne nakladatelství požádalo, abych lektoroval český překlad, netušil jsem, jakou radost mi ta práce přinese. S. Jones, znamenitý odborník a učitel, píše nejen o objevech a badatelských úspěších soudobé genetiky, ale i o jejích úskalích. Nejde o zasvěcený pohled odborníka, nýbrž o podnětný počin polyhistoricky zaměřeného přírodovědce s širokým kulturním povědomím, obdařeného schopností populárně objasnit i specializované molekulárněbiologické problémy téměř bez použití odborných termínů. S každou další stránkou knihy o genetických aspektech historického vývoje člověka a o genetickém podkladu evoluce živých organizmů jsem se nechal vtahovat jak do odborné problematiky, tak do způsobu, jímž ji autor objasňuje.

Zabývá se úlohou genetické podstaty živých organizmů v evoluci živé hmoty v nejširším slova smyslu, a v historickém vývoji člověka zejména. Právě s ohledem na kvalitativně i kvantitativně rostoucí molekulárněgenetické poznatky o člověku je významné autorovo přesvědčení o nezbytnosti rozvíjení eugeniky a o nutnosti odborně i společensky se vyrovnat s historicky podmíněnými zábranami v tomto směru. Za stěžejní proto pokládám třináctou kapitolu „Bratránci pod kůží“, v níž se píše o historii genetické apologetiky rasizmu a rasistických ideologických teorií a o úloze současných molekulárněgenetických poznatků o člověku, které tyto pseudovědecké předsudky jednoznačně vyvracejí. Krom toho autor upozorňuje i na etické problémy molekulárněgenetického studia člověka a genového inženýrství vůbec, na riziko zneužívat tyto poznatky k diskriminaci dědičně stigmatizovaných jedinců a rodin, – a to nejen z „principiálních“ biologických příčin, ale i ze společensky obecně akceptovatelných ekonomických důvodů. Zaujala mne Jonesova kritika redukcionizmu, který mnohdy v současné moderní biologii převládá (kritika přesvědčení, že porozumět něčemu znamená rozebrat to na jednotlivé kousky). Molekulární biologie, která zkoumá dílčí životní procesy v živé hmotě na nejelementárnější fyzikálněchemické úrovni, je redukcionistickým myšlenkovým přístupem zatížena ze všech moderních biologických disciplin nejvíce, a proto oceňuji odlišný, v pravém slova smyslu syntetický pohled Steve Jonese. Kniha Jazyk genů vyšla ve výborném českém překladu J. Martince a L. Snížka.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Pikálek

 

Doporučujeme

Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Co vůbec znamená mít na vybranou?

Co vůbec znamená mít na vybranou? uzamčeno

Petr Tureček  |  24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...