Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Je dingo prospěšný pro australskou přírodu?

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 606, 2009/10

Dingo a novoguinejský „zpívající pes“ (někdy se jim říká dingo australský a dingo pralesní) jsou v řadě aspektů osobití psi, kteří pocházejí z jihovýchodní Asie a do oblastí svého nynějšího výskytu se dostali s člověkem (u australského dinga se předpokládá, že byl domestikován před 5000 lety). Nicméně zde zdivočeli, a tak dnes s člověkem žijí jen někteří dingové. Krom toho, že jsou svérázní (feny dingů hárají jako vlčice pouze jednou v roce a novoguinejský dingo například vydává nezvyklý trylkovitý hlas), vzbuzují i rozpaky ochranářů. Do australskénovoguinejské přírody sice úplně nepatří, ale jsou opravdu v lecčems unikátní, a protože se kříží s domácími psy, jsou v čistokrevné formě čím dál vzácnější. Pokud jim nepomůžeme, můžeme o ně, a zvláště o novoguinejského dinga, snadno přijít.

Na druhou stranu je australský dingo vnímán jako „cizinec“, který přímo ohrožuje původní svéráznou faunu Austrálie a je mu přičítáno vyhubení několika vačnatců včetně vakovlka (toho nesežral, ale vytlačil coby úspěšnější konkurent). Kromě toho, že dingové začínají být považováni za zajímavé tvory hodné legislativní ochrany, se možná dočkají i jiné rehabilitace. V poslední době se totiž objevilo několik studií, které ukazují, že dingo působí na australskou faunu blahodárně. Nejenže drží na uzdě jiné přivandrovance lovící původní australskou faunu (kočky či lišky), ale snižuje i početnosti velkých druhů klokanů a pštrosovitých emu, kteří díky tomu nemají možnost nadměrně vypást určité oblasti. Ať už dingo zavinil na australském kontinentu vymření vakovlka nebo ne, rozhodně na tomto kontinentu převzal „štafetu“ vrcholového predátora a původní přírodě nakonec nejspíš prospívá. Ze současných studií vyplývá, že kde žije dingo, tam se daří původnímu australskému osazenstvu, a to bez ohledu na jiné ekologické faktory (zeměpisnou šířku, typ prostředí, výskyt králíků či ovcí). Kdo chce chránit australskou přírodu, musí chránit zřejmě i dinga, má-li být ochrana účinná. (Proc. .Royal Soc. B, 274, 341–346; news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/8104955.stm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...